V květnu 2013 vstoupila v platnost dvě nařízení tzv. dvojbalíčku

V květnu 2013 vstoupila v platnost dvě nařízení tzv. dvojbalíčku, která posilují koordinaci národních fiskálních politik v zemích eurozóny. Podle jedné z nových procedur vlády těchto zemí předkládají do 15. října Komisi a Euroskupině návrhy státních rozpočtů na příští rok. Tato povinnost se nevztahuje na země, které jsou příjemci finanční pomoci v rámci nápravného programu, jenž sám o sobě se vyznačuje přísným dohledem nad dodržováním podmínek podmiňujících poskytnutí pomoci. V současné době se jedná o Irsko, Kypr, Portugalsko a Řecko.

Evropská komise přistupuje k hodnocení rozpočtových návrhů z hlediska jejich slučitelnosti s požadavky Paktu stability a růstu. To znamená, že u států, které podléhají nápravné větvi Paktu, zkoumá, zda návrh rozpočtu vdostatečné míře usiluje o odstranění nadměrného schodku. U států posuzovaných z pohledu preventivní větve Paktu pak sleduje pokrok při dosahování stanoveného střednědobého rozpočtového cíle. Komise má právo vyžádat si přepracování rozpočtového návrhu, zjistí-li v něm vážné prohřešky vůči závazkům vyplývajícím z Paktu. K této situaci by docházelo, pokud by rozpočtový návrh ohrožoval finanční stabilitu dané země, vytvářel rizika pro řádné fungování hospodářské a měnové unie, případně by nerespektoval doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku. Jmenovaná procedura nicméně nenarušuje rozpočtovou autonomii členských států eurozóny. Má být především vnímána jako sdělení evropských institucí národním parlamentům, které rozpočty schvalují, jak důsledně národní rozpočtové plány respektují společná fiskální pravidla.

Výsledkem hodnocení rozpočtových návrhů je jejich zařazení do některé z následujících pěti skupin:

• Návrh je v souladu (compliant): v rozpočtovém návrhu nejsou vyžadovány žádné změny. Tento závěr byl vydán pro Estonsko a Německo.
• Návrh je v souladu bez rezerv (compliant with no margin): v návrhu nejsou vyžadovány změny za předpokladu jeho důsledné realizace. Jakýkoli negativní odklon by však vytvářel rizika pro nápravu nadměrného schodku. Tento závěr byl vydán pro Francii, Nizozemsko a Slovinsko.
• Návrh je v přibližném souladu (broadly compliant): v návrhu by měly být provedeny patřičné změny, které by zamezily odklánění od trajektorie ke střednědobému rozpočtovému cíli. Přetrvávání této situace by mohlo vést k nadměrné odchylce od střednědobého cíle, sankcionované preventivní větví Paktu. Tento závěr byl vydán pro Belgii, Rakousko a Slovensko.
• Návrh obsahuje rizika nesouladu (risk of non-compliance): návrh nezaručuje dodržování požadavků Paktu a pomocí patřičných opatření by měl reagovat na identifikovaná rizika. Tento závěr byl vydán pro Finsko, Itálii, Lucembursko, Maltu a Španělsko. U Španělska a Malty je ohroženo plnění doporučení, jež byla oběma zemím adresována v rámci procedury při nadměrném schodku. Rizikovým faktorem Itálie je porušení pravidla pro snižování veřejného dluhu. Finsku a Lucembursku akutně hrozí vznik nadměrné odchylky od trajektorie ke střednědobému rozpočtovému cíli.
• Návrh je v hrubém nesouladu (serious non-compliance). U žádného z rozpočtových návrhů Komise nebyla nucena konstatovat toto zjištění.

Spolu s posuzováním rozpočtových návrhů Komise informuje též o stavu veřejných financí za eurozónu jako celek. Konstatuje, že výrazné konsolidační úsilí začíná přinášet své plody. Za podpory přicházejícího oživení lze očekávat, že podíl veřejných deficitů klesne pod tři procenta HDP. Veřejný dluh bude stabilizován. Nicméně pouze jen dva členské státy eurozóny v současnosti dosahují své střednědobé fiskální cíle. Členské země jsou vyzývány, aby pokračovaly ve strukturálních reformách, jež tvoří nezbytný předpoklad zdravých veřejných financí.