TEORIE OPTIMÁLNÍ MĚNOVÉ OBLASTI

Diskuse o výhodách a rizicích plynoucích z členství v měnové unii se často opírá o poučky teorie optimálních měnových oblastí (Theory of Optimum Currency Areas, OCA). Za zakladatele tohoto směru ekonomického uvažování je považován nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Mundell, který v roce 1962 významným způsobem přispěl do diskuse o vhodném režimu měnového kurzu. Tato diskuse měla podobu výčtu kladů a záporů pružného a pevného kurzu. Uvedený přístup dovedl R. Mundella k vymezení optimální měnové oblasti, chápané jako skupiny dvou či více zemí, pro kterou je vhodné vzdát se svých národních měn a ustavit měnovou unii. S ohledem na funkčnost takto chápané optimální měnové oblasti Mundell zdůraznil význam přeshraniční mobility pracovní síly a později též důležitost integrace finančních trhů.

Na Mundellův průkopnický počin navázala řada dalších významných ekonomických myslitelů. Peter Kenen obohatil teorii OCA poznatkem, že do měnové unie by měly vstupovat země s podobnou a dobře diverzifikovanou výrobní základnou. Podle Ronalda McKinnona se optimalita měnové oblasti zvyšuje s rostoucí obchodní otevřeností členů měnové unie. Za dobu své existence teorie OCA zformulovala více podobných atributů. Jako příklad lze jmenovat cyklickou sladěnost, pružnost cen a mezd, pružnost trhu práce, udržitelnost veřejných financí, homogenitu preferencí či solidaritu členů měnové unie.

ANALÝZY CYKLICKÉ A STRUKTURÁLNÍ SLADĚNOSTI

Za názornou ukázku analytických prací inspirovaných teorií optimálních měnových oblastí lze považovat dokument Analýza stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který od roku 2005 každoročně zpracovává Česká národní banka jako podklad pro rozhodování vlády ČR o připravenosti české ekonomiky ke vstupu do kursového mechanismu ERM II a k následnému přijetí jednotné evropské měny. Jmenovaný dokument je souborem testů, které lze rozdělit do dvou skupin.

První skupinu testů tvoří analýzy cyklické a strukturální sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Teoretickým základem uvedených analýz je přesvědčení, že pro začlenění ekonomiky do měnové unie je nezbytné vytvořit takové prostředí, které minimalizuje riziko vzniku asymetrických šoků. Asymetrickým šokem se přitom rozumí událost, která dopadá pouze na jednu ekonomiku, popř. vyvolává v jednotlivých ekonomikách diferencované dopady, a to zejména na hospodářský růst a zaměstnanost. Vyšší míra sladěnosti ekonomického vývoje snižuje riziko výskytu asymetrických šoků. Analýzy sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny se zaměřují na posuzování četnosti poptávkových a nabídkových makroekonomických šoků, na korelaci indexu průmyslové produkce či exportní výkonnosti, na hodnocení podobnosti průmyslové struktury a sektoru služeb, na dosažený stupeň vlastnické provázanosti české ekonomiky s eurozónou. Důležitým syntetickým ukazatelem je také dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence, jelikož její vyšší úroveň přispívá k vyšší podobnosti dlouhodobého rovnovážného vývoje.

Druhá skupina testů se věnuje přizpůsobovacím mechanismům. Tyto testy mají oporu v představě, že pouze dostatečně pružná ekonomika může při absenci autonomní měnové a kursové politiky mírnit, případně i eliminovat negativní dopady asymetrického šoku. Klíčové postavení mezi těmito přizpůsobovacími mechanismy má fiskální politika. Důraz je kladen na konsolidované veřejné finance, neboť čím blíže bude mít saldo veřejných rozpočtů ve své strukturální části k vyrovnané pozici, resp. čím větší bude jeho přebytek, tím větší bude v době hospodářského poklesu prostor pro působení automatických stabilizátorů a pro podporu prorůstových opatření. Důležité přizpůsobovací mechanismy probíhají též na trhu práce, jehož pružnost je sledována pomocí indikátorů mobility pracovní síly, míry dlouhodobé nezaměstnanosti či stavu institucionálního prostředí.

Analýzy sladěnosti zkoumají i další atributy ekonomiky. Jmenovat můžeme pružnost cen a mezd, stav konkurenčního prostředí sledující množství administrativních bariér a daňové zatížení podniků, stabilitu bankovního sektoru měřenou ukazateli kapitálové přiměřenosti a rentability aktiv. Vývoj mnohých ze sledovaných ukazatelů je zachycován jak v čase, tak i v prostorovém srovnání s vybranými členskými státy eurozóny a s členskými zeměmi EU, které euro doposud nepřijaly.