Metodický text Základní pravidla přepočtu, zaokrouhlování a zarovnávání peněžních částek, který byl zpracován Organizačním výborem NKS, podává ucelenou informaci o zásadách přepočtu peněžních částek mezi českou korunou a eurem v období zavádění eura. Prezentované zásady jsou společné pro všechny subjekty a tvoří podklad pro práce na podrobnějších pravidlech v dílčích oblastech, jichž se zavedení eura významným způsobem dotýká.

Jmenovaný text předně vymezuje základní pojmy, s nimiž se budou všechny subjekty v procesu zavádění eura setkávat: přepočítací koeficient, zaokrouhlování, zarovnávání či duální označování cen. Seznamuje dále se závaznými pravidly pro přepočet peněžních částek, jež jsou upraveny evropskou legislativou, a pomocí názorných příkladů ilustruje použití (dnes ještě neznámého) oficiálního přepočítacího koeficientu mezi eurem a českou korunou. Podrobně je rozvedeno zaokrouhlování eurových částek vzniklých použitím přepočítacího koeficientu na nejbližší cent, včetně speciálních případů, kdy je vhodnější používat zaokrouhlení s vyšší mírou přesnosti. Objasněn je rozdíl mezi zaokrouhlováním jednotlivých položek a zaokrouhlováním výsledných částek k úhradě či zaúčtování.

Toto je výtah hlavních zásad:

• Pro přepočet peněžních částek lze používat pouze oficiální přepočítací koeficient, který bude zadán ve tvaru 1 € = 0,XXXXXX Kč, tj. s přesností na šest desetinných míst. Není dovoleno tento koeficient zaokrouhlovat, invertovat (tj. používat koeficient ve tvaru 1 Kč = 0,XXXXXX €) a ani jej zkracovat (tj. ubírat z něho desetinná místa). Oficiální přepočítací koeficient je nutno uvádět v úplném tvaru, tj. včetně případných nul na posledních desetinných místech.
• Při přepočtech mezi měnami za použití oficiálního přepočítacího koeficientu se často obdrží peněžní částky s vysokým počtem desetinných míst. Takové částky je účelné z praktických důvodů zaokrouhlit. Při přepočtech peněžních částek z korun na eura se jako obecný princip podle legislativy ES uplatňuje zaokrouhlování na dvě desetinná místa, tj. na nejbližší cent jako nejmenší nominále peněžní jednotky eura.
• Při přepočtu většího počtu peněžních částek (např. při stanovení ceny celkového nákupu nebo na výpisech z bankovního účtu) může být použito zaokrouhlení po jednotlivých položkách nebo zaokrouhlení až výsledné částky. Obě metody respektují evropská pravidla pro přepočet peněžních částek. V situacích, kdy existuje možnost volby mezi uvedenými metodami, je možné se řídit hlediskem menší administrativní náročnosti. V tomto ohledu se jako výhodnější jeví metoda zaokrouhlení výsledné částky, která vyžaduje provádět a zobrazovat prakticky jen jeden přepočet.
• V případě zboží a služeb s vysokými odebíranými objemy a nízkou jednotkovou cenou (např. jednotková cena pohonných hmot, elektrické energie, telefonního impulzu nebo SMS), by mohlo docházet k vysoké a systematické zaokrouhlovací chybě, čímž by výsledná korunová a eurová částka byla výrazně odlišná. V takových případech lze taxativně vymezit okruh položek, jejichž eurové ceny budou muset být povinně zaokrouhlovány resp. uváděny s vyšším stupněm přesnosti než jeden cent.
• Vedle závazných evropských pravidel pro zaokrouhlování peněžních částek lze v odůvodněných případech provést ještě další okamžité úpravy. Toto tzv. zarovnávání může být odůvodněno zejména tehdy, pokud i) je technicky nevyhnutelné (prodejní automaty, které jako nejnižší minci akceptují např. pěticent); ii) odstraňuje nekonzistence (např. mezi navazujícími příjmovými rozpětími); iii) odráží vžitou praxi uvádět částky bez používání desetinných míst (kolky, pokuty, daně, poplatky aj.); iv) vyplývá z realizace nějakého obecného principu (např. zásady nepoškodit občana); v) eliminuje jakékoli jiné „nepohodlné“ částky vzniklé standardním zaokrouhlením na dvě desetinná místa.