Při hodnocení stavu veřejných financí z pohledu dluhového kritéria se sleduje, zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu 60 %. Výjimku z překročení stanovené meze představují situace, kdy uvedený poměr se snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Vzhledem k nízké výchozí zadluženosti Česká republika neměla s plněním dluhového kritéria problémy. Po výrazném navýšení veřejného dluhu v letech 2001-2003, které bylo způsobeno započtením vládních záruk a převzetím závazků konsolidačních agentur, se dluh vládního sektoru stabilizoval kolem úrovní 30 % HDP. Po nástupu světové finanční krize doprovázené hospodářskou recesí však začal od r. 2009 prudce narůstat. Celková zadluženost českého vládního sektoru sice nadále zůstává ve srovnání s průměrem EU relativně nízká, prostor pro plnění dluhového kritéria se však bez reforem zaměřených na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí zužuje.

 

Vývoj plnění kritéria veřejného dluhu

	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012
Referenční hodnota	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0
Česká republika	25,3	28,8	30,1	30,4	29,8	29,6	29,0	28,7	34,3	38,4	41,4	44,2

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024
Referenční hodnota	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0
Česká republika	44,4	41,9	39,7	36,6	34,2	32,1	30,0	37,7	42,0	44,2	44,7p	45,9p

 

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky. Různé roky.

 

Poznámka: Údaje označené indexem p jsou prognózované hodnoty, převzaté z dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2023.