Kritérium cenové stability vyžaduje, aby průměrná míra inflace měřená v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením nepřekračovala o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a spočtena je jako přírůstek posledního dostupného 12-ti měsíčního průměru jmenovaného indexu oproti předchozímu 12-ti měsíčnímu průměru. Referenční hodnota cenového kritéria vychází z prostého aritmetického průměru inflací ve vybraných zemích s nejlepšími výsledky cenové stability.

Česká republika se vyznačuje nízkoinflačním prostředím. Na dosahování trvale nízké inflace je zaměřen inflační cíl České národní banky, stanovený na úrovni 2 % pro meziroční růst spotřebitelské inflace. Ojedinělé překračování tohoto cíle je vysvětlitelné jednorázovými neměnovými vlivy, např. úpravami nepřímých daní či celosvětovým růstem cen energií a potravin. Tyto vlivy časem odeznívají, aniž by nepříznivě ovlivnily inflační očekávání.

Česká republika má vytvořeny příznivé předpoklady pro plnění kritéria cenové stability.

 

Vývoj plnění inflačního kritéria

	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012
Referenční hodnota	3,1	2,6	2,7	2,2	2,5	2,9	2,8	4,1	1,5	2,4	3,1	3,1
Česká republika	4,5	1,4	-0,1	2,6	1,6	2,1	3,0	6,3	0,6	1,2	2,1	3,5

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024
Referenční hodnota	1,8	1,3	0,6	0,7	2,1	2,2	1,9	0,5	2,2	8,6	4,6p	3,5p
Česká republika	1,4	0,4	0,3	0,6	2,4	2,0	2,6	3,3	3,3	14,8	12,1p	3,5p

 

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky. Různé roky.

 

Poznámka: Údaje označené indexem p jsou prognózované hodnoty, převzaté z dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2023.