Generální ředitelství ECFIN uspořádalo 17. června 2008 v Bruselu konferenci věnovanou především zkušenostem se zavedením eura na Kypru a Maltě, což jsou země, kde euro nahradilo původní národní měny na počátku tohoto roku. Jednotlivá vystoupení se zaměřila zejména na koordinaci procesu zavádění eura ve finančním sektoru a v sektoru obchodu. Další skupina prezentací se zabývala vývojem inflace v období po zavedení eura a také problematikou veřejného mínění a vhodnými nástroji komunikační kampaně. Vedle národních reprezentantů vystoupili s referáty na tato témata i představitelé EK, ECB a výzkumných institucí.

Z pohledu České republiky bylo zřejmě nejpřínosnější téma inflace a podílu zavedení eura na inflaci. Tento problém má dvojí rozměr. Na jedné straně je to vývoj statisticky měřené inflace, který často kontrastuje s vnímáním inflace občany.

U statisticky měřené inflace bylo v případě obou zemí konstatováno, že přímý podíl zavedení eura na vývoji inflace lze odhadovat maximálně na 0,3 procentního bodu celkové roční inflace. Rozhodující podíl na inflaci po zavedení eura měly především celosvětový růst cen ropy a potravin. Tato skutečnost svědčí o tom, že kyperští a maltští obchodníci nezneužili zavedení eura k rozsáhlému a účelovému zdražování.To lze připisovat dobře zvládnuté technické a komunikační stránce zavedení eura – zejména transparentním pravidlům přepočtu cen z národní měny na euro, účinnosti duálního označování cen, dobře zacílené komunikační kampani i specifickým opatřením typu etický kodex obchodníků a dalším obdobně zaměřeným aktivitám na straně státu, podnikatelských a spotřebitelských organizací.

Tak jako ve „starých“ zemích eurozóny, projevuje se i na Kypru a Maltě problém tzv. vnímané inflace. To znamená, že ze subjektivního pohledu občana se „zdražuje“ víc, než jak je objektivně zachyceno oficiálními statistickými metodami. Přednesené příspěvky kvantifikovaly mezeru mezi subjektivním vnímáním a objektivním měřením inflace a dále se snažily vysvětlit příčiny, které k tomuto rozdílu vedly. Za nejzávažnější příčiny byly označeny následující jevy:

• lidé vnímají s mnohem vyšší intenzitou cenový růst než cenový pokles;
• lidé s nižšími příjmy a vzděláním považují růst cen vždy za vyšší, než jak je vnímán v jiných příjmových a vzdělanostních skupinách,
• vliv médií na vnímání inflace po zavedení eura, kdy existuje tendence médií zaměřovat se jednostranně na růst cen v konkrétních položkách, který je pak veřejností vnímán jako růst cen obecně.

Konference ukázala, že zamezení cenovému růstu pomocí vhodných technických, organizačních a informačních opatření se stává klíčovým aspektem úspěšnosti celého procesu zavedení eura v každé ze zemí eurozóny. V tomto ohledu se jedná o významné poselství pro probíhající přípravné metodické práce na zavedení eura v ČR, kde by se tyto poznatky měly v maximální míře uplatnit.