Evropský nástroj finanční stability (European Financial Stability Facility, EFSF) byl založen 9. května 2010 rozhodnutím 16 členských zemí eurozóny na období tří let (do 30. června 2013 s možným prodloužením do doby ukončení všech jeho operací). Cílem této instituce je chránit finanční stabilitu evropské měnové unie formou poskytování dočasné finanční pomoci těm členům eurozóny, kteří se dostanou do finančních potíží. Sídlí v Lucemburku. V jeho čele stojí Klaus Regling.

EFSF získává prostředky emisemi obligací a jiných dluhových instrumentů na kapitálovém trhu (s administrativní podporou německé společnosti Bundesrepublik Deutschland - Finanzagentur GmbH a Evropské investiční banky). Tyto emise jsou až do výše 440 mld. eur garantovány členskými zeměmi eurozóny, a to proporcionálně podle kritéria podílu na splaceném kapitálu ECB. Díky uvedeným státním garancím má EFSF nejlepší možné kreditní hodnocení od všech hlavních ratingových agentur. Z takto získaných prostředků jsou poskytovány půjčky zemím s finančními problémy.

EFSF může poskytnout finanční prostředky teprve poté, co členský stát eurozóny požádá o pomoc, uzavřena jsou jednání s Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem o podobě stabilizačního programu a tento program jednomyslně schválí ministři financí zemí eurozóny (tzv. Euroskupiny). Poskytování pomoci je vázáno na plnění náročných podmínek (tzv. kondicionalit), upravených v dokumentu Memorandum of Understanding. Součástí dohody o finanční pomoci jsou i úrokové podmínky, za kterých je pomoc poskytována. Praxe je taková, že k tržní referenční sazbě je připočítávána přirážka v rozsahu 300-400 bazických bodů (v závislosti na splatnosti půjčky), plus jednorázově dalších 50 bazických bodů jako servisní poplatek. Adresáty pomoci mohou být pouze členské země eurozóny.

EFSF je součástí širšího rámce vytvořeného na ochranu finanční stability v evropských zemích. K dispozici je rovněž tzv. Evropský mechanismus finanční stabilizace (European Financial Stabilisation Mechanism, EFSM), který opravňuje Evropskou komisi mobilizovat finanční prostředky až do výše 60 mld. eur se zárukou rozpočtu EU. Tuto pomoc mohou čerpat všechny členské země EU. Částkou 250 mld. eur přislíbil přispět Mezinárodní měnový fond. Tzv. obranný val na podporu finanční stability tak v současnosti dosahuje výše 750 mld. eur. K této sumě je možné připočítat speciální pomoc pro Řecko ve výši 110 mld. eur, která má podobu dvoustranných půjček od členů eurozóny zprostředkovaných Evropskou komisí.

Vzhledem ke skutečnosti, že EFSF má dočasné trvání, dohodly se v prosinci 2010 členské země EU na nutnosti vytvořit trvalý mechanismus na ochranu finanční stability v EU. Pracovně je používán název Evropský mechanismus stability. Za tímto účelem byly zahájeny práce na novele Lisabonské smlouvy.

Internetové stránky EFSF