Protikrizové kroky Evropské centrální banky
Vydáno
Vrcholní představitelé ECB zaměřují v poslední době svá mediální vystoupení na opatření, která tato instituce přijala v období světové finanční krize, hospodářské recese a dluhových problémů některých členských zemí eurozóny. Tato vystoupení ukazují na schopnost ECB rychle reagovat ve výjimečných podmínkách posledních let, včetně přijetí tzv. nekonvenčních nástrojů měnové politiky. Všechny použité nástroje měly podle ECB pozitivní vliv na trhy a významným způsobem přispěly ke zmírnění projevů krize, aniž by se zpronevěřovaly mandátu ECB pečovat o cenovou stabilitu eurozóny.
Pád Lehman Brothers v září 2008 odstartoval finanční turbulence, které přerostly v globální finanční krizi. V reakci na tento vývoj ECB během sedmi měsíců (od října 2008 do května 2009) snížila svoji základní měnově-politickou úrokovou sazbu o 325 bazických bodů (na úroveň 1 %). Podobný pohyb sazeb nemá v historii ECB obdoby, ať již co do rozsahu, tak rychlosti reakce měnové politiky. Poruchy fungování finančních trhů však byly natolik závažné, že snížené úrokové sazby ECB nenalezly patřičnou odezvu na peněžních trzích a nezastavily pokles úvěrů poskytovaných podnikům a domácnostem. Panika spojená s propuknutím finanční krize paralyzovala mezibankovní peněžní trh a způsobila zamrznutí úvěrového kanálu. To si vynutilo přijetí řady nestandardních nástrojů měnové politiky namířených zejména na rozšířenou podporu úvěrování komerčních bank.
Program rozšířené podpory úvěrování (Enhanced Credit Support Policy) byl zahájen 15. října 2008. Jeho podstata spočívala v usnadnění přístupu komerčních bank k peněžní likviditě. Prodlouženy byly splatnosti refinančních operací a rozšířen byl okruh aktiv, které mohou komerční banky použít jako zástavu. Komerční banky si mohly od Eurosystému půjčovat za fixní úrokovou sazbu a proti patřičnému zajíštění jakýkoliv objem likvidity. Zahájen byl program přímých nákupů tzv. krytých obligací (covered bonds), což jsou cenné papíry vydávané komerčními bankami za účelem získání dlouhodobějších finančních zdrojů. Tato podpora zklidnila situaci na finančních trzích a napomohla odblokovat úvěrový kanál.
V současné době je pozornost soustředěna na dluhové problémy řady zemí eurozóny. Význam toho problému dokresluje, že za poslední dva roky stoupl deficit veřejných rozpočtů za eurozónu jako celek z 2 % HDP v roce 2008 na odhadovaných více než 6 % za rok 2010. Obdobný vývoj se odehrál v oblasti celkového dluhu veřejných institucí, který je pro rok 2010 odhadován na 85 % HDP eurozóny, což je asi o 15 procentních bodů více než v roce 2008. Ačkoli národní vlády vesměs přikročily k rozpočtovým škrtům a reformám snižujícím běžné deficity v příštích letech, celkový dluh ještě po nějakou dobu poroste. Je to právě rostoucí obava z fiskální udržitelnosti v některých členských zemích eurozóny (zejména Řecka), která způsobila závažné problémy na trhu vládních dluhopisů.
V květnu tohoto roku byla ECB v rostoucí míře konfrontována s rizikem rychlého přenesení řecké dluhové nákazy na další země eurozóny. Bleskurychle byl proto zahájen tzv. program trhů cenných papírů (Securities Markets Programme). Tento další příklad nekonvenční měnové politiky ECB spočíval v přímých intervencích na vybraných trzích vládních i soukromých dluhopisů. Odůvodněn byl obavami ze zhroucení důležitého segmentu transmisního mechanismu měnové politiky. Bylo argumentováno, že výnosy vládních dluhopisů často slouží jako referenční hodnoty při stanovení klientských úrokových sazeb, dále že uvedené dluhopisy jsou nezastupitelné při provádění měnových operací a v neposlední řadě, že kolaps trhu těchto cenných papírů by způsobil značné ztráty jejím držitelům, s vyhlídkou na další kolo sanací bankovního sektoru.
ECB zvolila formu sterilizovaných intervenčních nákupů, což znamená, že likviditu, kterou těmito přímými nákupy uvolnila, ve stejném rozsahu jinými operacemi z trhu stahovala. Vyhnula se tím kritice, že se prostřednictvím uvedeného programu uchýlila k politice tisknutí peněz. Tento program probíhá souběžně s opatřeními směřujícími k fiskální konsolidaci na národních úrovních a opatřeními na úrovni eurozóny za účasti MMF.
Odkazy na veřejná vystoupení vrcholných představitelů ECB: