Dne 11. července 2011 ministři financí všech sedmnácti zemí eurozóny podepsali smlouvu o zřízení tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (European Stability Mechanism, ESM).  Základním cílem této dohody je vytvořit stálý mechanismus finanční pomoci pro země EU platící eurem poté, co v červnu 2013 zřejmě ukončí svoji úvěrovou činnost dočasná uspořádání Evropského nástroje finanční stability(EFSF) a Evropského mechanismu finanční stabilizace(EFSM). Tyty mechanismy budou po červnu 2013 zřejmě dále fungovat pouze pro správu a vypořádání jejich dřívějších půjček. Členské státy EU, které nejsou členy eurozóny, se budou moci účastnit finančních operací ESM na bilaterální bázi.

K  dohodě o ESM se předsedové vlád eurozóny znovu vrátili 21. července se záměrem posílit flexibilitu ESM ve vazbě na poskytnutou formu pomoci. Jmenovaná smlouva nyní musí projít ratifikačním procesem v zemích eurozóny s předpokládaným ukončením procesu do konce r. 2012.

Jedním ze základních principů pro čerpání pomoci z tohoto zdroje bude splnění náročných podmínek hospodářské a rozpočtové disciplíny, zakotvené do restrukturalizačního programu. Tento dokument zpracovává tzv. troika (Evropská komise, Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond) ve spolupráci s přijímající zemí. Restrukturalizační program bude vcházet z důkladné analýzy makroekonomických podmínek a udržitelnosti veřejného dluhu. Poskytnutí pomoci bude též vázáno na podmínku, že ohrožena musí být finanční stabilita celé eurozóny. Za žádoucí bude považováno zapojení Mezinárodního měnového fondu do programů pomoci ESM, a to jak v expertizní, tak i ve finanční rovině.

ESM bude operovat s upsaným kapitálem ve výši 700 mld. euro. Z toho 80 mld. bude splacený kapitál a 620 mld. tzv. disponibilní kapitál, jenž má formu závazku poskytnout hotovost na požádání. Vytvoření rezervního fondu a některé další polštáře tzv. úvěrového posílení, jež sledují dosažení vysokého úvěrového hodnocení ESM, a tím i příznivých výpůjčních sazeb, snižují celkovou úvěrovou kapacitu ESM na cca 500 mld. euro. Distribuční klíč, který stanovuje velikosti kapitálových vkladů pro jednotlivé akcionářské země, byl stanoven na bázi splaceného kapitálu ECB. Méně vyspělým ekonomikám (měřeno ukazatelem HDP na obyvatele v tržních cenách pod hranicí 75 % průměru EU) byl pro přechodné období 12 let poskytnut zvýhodněný klíč.

ESM bude oprávněn vypůjčovat si na kapitálových trzích za účelem provádění svých operací. Finanční pomoc bude poskytována prostřednictvím vícero nástrojů. Dohoda panuje na krátkodobých a střednědobých půjčkách za podmínek stanovených v dohodě o finanční pomoci. Tyto půjčky budou poskytovány za sazbu, která pokrývá refinanční nálady ESM a bere v úvahu některé další okolnosti. Ve výjimečném případě mohou být aktivovány další nástroje, např. nákupy obligací ohrožené země na primárním trhu. Dohodou o posílení flexibility byl okruh použitelných nástrojů dále rozšířen o preventivní linku, půjčku na rekapitalizaci bankovního sektoru i neprogramovým zemím a o intervence na sekundárních trzích státních dluhopisů.

Za předpokladu, že ESM nebude angažován v programech finanční pomoci, výnosy z investovaného splaceného kapitálu mohou být akcionářským zemím vráceny formou dividend.

Smlouva o zřízení EMS také předjímá, že od července 2013 budou vlády všech členských zemí eurozóny emitovat své dluhopisy se splatností nad jeden rok s tzv. doložkou o společném postupu věřitelů (collective action clause, CAC). Standardizovaná podoba těchto doložek má vytvořit ve všech zemích eurozóny rovný právní základ pro vyjednávání se soukromými věřiteli o případném pozměnění podmínek pro splácení dluhopisů. ESM bude mít předjímaný, nikoli právně ukotvený statut preferovaného věřitele, jehož pohledávky budou nadřazené pohledávkám soukromých investorů, avšak podřazené pohledávkám MMF.