Porovnávání ekonomického vývoje v České a Slovenské republice sehrává důležitou roli v diskusích o výhodách i rizicích společné evropské měny euro. Důvod je zřejmý vzhledem k mnoha společným či velmi podobným trendům v obou dvou ekonomikách v době, kdy používaly svoji národní měnu. Prvního ledna 2009 se však udála důležitá změna. Zatímco Česká republika nadále setrvává u české koruny, na Slovensku bylo zavedeno euro. Odehrávat se tak začal jedinečný experiment, jenž umožňuje testovat důsledky členství či nečlenství v měnové unii v případě dvou velmi blízkých zemí.

Uvedený typ výzkumu je obsahem analýzy Antona Jevčáka s názvem Má flexibilita nominálního kurzu význam za globální recese? Česko-slovenská případová studie(Evropská komise, ECFIN Economic Brief, Issue 14, May 2011). Zabývá se otázkou, zda se divergence kurzových režimů a změna rámce měnové politiky výrazněji promítla do relativní výkonnosti obou ekonomik v době krize. Svá zjištění práce podmiňuje upozorněním, že analýza pokrývá období v délce dvou a půl roku, což je stále krátká doba pro doložení přínosů společné měny, jež jsou svou povahou dlouhodobé. Na druhé straně se práce domnívá, že některá její zjištění mohou přispět do debaty o tom, jak velký je přínos kurzové flexibility a nezávislé měnové politiky pro malou otevřenou ekonomiku, která byla zasažena mohutným externím negativním šokem.

Práce dochází k závěru, že z pohledu hlavních ekonomických indikátorů bylo chování obou dvou ekonomik v době krize obdivuhodně podobné. A to i po přihlédnutí k některým asymetrickým událostem, jakými byla např. krize v dodávkách plynu, jež postihla Slovensko na začátku r. 2009. Česká ekonomika vykazovala mírně lepší výsledky v oblasti temp reálných vývozů, průmyslové produkce a zaměstnanosti, a to zejména na vrcholu krize. Slovenská ekonomika sice zaznamenala prudší poklesy, současně ale i rychlejší zotavení. S ohledem na vývoj externí poptávky se také nedá vystopovat větší dopad na slovenské vývozy, třebaže již od poloviny r. 2008 byla slovenská koruna fixována na euro. Oproti České republice byl na Slovensku větší a trvalejší pokles průmyslové zaměstnanosti.

Celková finanční situace se zdála být stabilnější na Slovensku. Připsat to lze efektivně uvolněnější měnové politice v eurozóně, kde ECB snížila hlavní měnovou sazbu na 1% o sedm měsíců dříve než ČNB, jež pak ještě dále pokračovala ve snižování až na 0,75 %. Uvolněnější měnová politika v eurozóně se na Slovensku projevila v příznivějších zápůjčních sazbách, což se projevilo mírně rychlejší dynamikou úvěrů.

Studie uzavírá, že slovenský exportní sektor patrně nebyl poškozen ztrátou flexibility nominálního kurzu vůči euru, zatímco slovenský finanční sektor získal členstvím v eurozóně účinný štít proti turbulencím během nedávné krize. Proti tomu výrazné oslabení české koruny na začátku krize mělo spíše jen krátkodobé efekty, které nemohly podstatněji pozvednout relativní výkonnost českých vývozů, zatímco zvýšená kurzová kolísavost mohla působit problémy přezajištěným exportérům. Slovensko mohlo těžit z rozhodné měnové reakce ECB a také z vyšší finanční stability. Vedle toho Česká republika díky svým zdravým ekonomickým fundamentům čelila zvýšené finanční nestabilitě lépe než ostatní středoevropské země, jež nejsou členy eurozóny.

ECFIN Economic Briefs 2011