Dluhová krize, která postihla některé členy eurozóny, prokázala nedostatečnou pozornost, jež byla věnována makroekonomickým nerovnováhám a dalším projevům divergence uvnitř eurozóny. Jako chybná se ukázala být shovívavost k nerespektování častých doporoučení, která byla průběžně adresována členským zemím v rámci pravidelného mnohostranného dohledu. Zkušenost tak ukázala, že tento dohled, má-li být účinný, musí být podpořen vhodným vynucovacím mechanismem.

V prosinci 2011 vešla v účinnost tzv. procedura při nadměrné nerovnováze, která dává Komisi a Radě pravomoc zahájit vůči členské zemi EU kroky, pokud nerovnováhy dosáhly neudržitelných rozměrů. Tyto nové pravomoci byly přijaty v rámci tzv. „šestibalíčku“, což je soubor šesti legislativních norem, zavádějících zpřísněný dohled nad fiskálními i makroekonomickými politikami ve všech členských zemích EU.

Výchozím místem nové dohledové procedury je Zpráva o varovném mechanismu (Alert Mechanism Report), kterou vyhotovuje Evropská komise po konzultacích s Evropským parlamentem, Radou a Evropským výborem pro systémové riziko. Cílem této zprávy je identifikovat ty členské země, které by se mohly dostat do problémů kvůli makroekonomickým nerovnováhám, a proto vyžadují větší analytickou pozornost. K tomuto účelu je sestavována tzv. hodnotící tabulka (scoreboard), která obsahuje soubor deseti ukazatelů, pět pro oblast vnější nerovnováhy a konkurenceschopnosti a pět pro oblast vnitřních nerovnováh. Zkoumána je rychlost zhoršování stávajících nerovnováh i kumulace nerovnováh v dlouhodobém horizontu. Každý z ukazatelů má nastaveny prahové hodnoty, prováděné hodnocení však není mechanické, nýbrž bere též v úvahu širší relevantní okolnosti. S první Zprávou o varovném mechanismu se veřejnost mohla seznámit v únoru 2012. 

Na základě provedených analýz Komise dopěla k závěru, že celkem 12 členských států EU vyžaduje detailnější posouzení rizika makroekonomických nerovnováh. S patřičným odůvodněním jsou jmenovány Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Vedle toho zpráva rovněž uvádí země, které zvýšenou pozornost v současnosti nevyžadují, což jsou Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rakousko a Slovensko. Zpráva se nezabývá zeměmi, s nimiž byl uzavřen program finanční pomoci, což jsou Irsko, Portugalsko, Rumunsko a Řecko.

Procedura při nadměrné nerovnováze předjímá následující postup. Po projednání Zprávy o varovném mechanismu v Euroskupině a v Radě ECOFIN Komise vyhotoví podrobné analýzy výše vytipovaných zemí. Získané poznatky pak mohou vyústit do některého z následujících tří scénářů:

• Bude-li makroekonomická situace vyhodnocena jako neproblematická, Komise žádné další kroky již podnikat nebude.
• Vyhodnotí-li Komise, že makroekonomické nerovnováhy existují, ale jsou mírné, dotčené zemi budou adresována v rámci Evropského semestru doporučení ke korekci či prevenci zjištěných nerovnováh.
• Bude-li konstatována přítomnost závažných nerovnováh, ohrožujících řádné fungování hospodářské a měnové unie, Komise doporučí Radě zahájit s dotčenou zemí proceduru při nadměrné nerovnováze. Bude-li s tímto návrhem vysloven souhlas, dotčená země bude muset předložit akční plán ke korekci nerovnováh, jenž musí obsahovat jasně formulovaná opatření i konkrétní termíny pro jejich implementaci. Tato země bude podléhat zvýšenému dohledu Komise a povinnosti zpracovávat pravidelné zprávy o pokroku při odstraňování nerovnováh.

Procedura při nadměrné nerovnováze obsahuje též možnost uvalení sankcí za neplnění stanovených povinností, pouze však vůči členům eurozóny. Pokud by tato situace měla nastat, bude v prvním kroku požadováno vytvoření úročeného vkladu do výše 0,1 % HDP. Nedojde-li k nápravě, tento vklad se může změnit na pokutu. O uvedených sankcích je rozhodováno kvalifikovanou většinou v tzv. obráceném hlasování. To znamená, že sankce bude přijata, pokud kvalifikovaná většina členských států eurozóny nebude hlasovat proti návrhu.

• Alert Mechanism ReportPDF (127kB)