V pravidelných dvouletých intervalech, případně na požádání země ucházející se o členství v hospodářské a měnové unii, vyhotovují Evropská komise a Evropská centrální banka tzv. konvergenční zprávu. Obsahem těchto dokumentů je posoudit pokrok, který hodnocené země dosáhly při plnění podmínek vyžadovaných od každého zájemce o zavedení eura jako zákonné měny. Nejnovější konvergenční zprávy byly publikovány v květnu 2012.

Předmětem hodnocení bylo osm členských zemí EU s tzv. dočasnou výjimkou na zavedení eura (derogace): Bulharsko, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Dvě zbývající země EU s vlastní národní měnou – Dánsko a Velká Británie – hodnoceny nebyly vzhledem k vyjednané trvalé výjimce ze zavedení eura (opt-out).

Konvergenční zpráva Evropské komise konstatuje, že k hodnocení připravenosti na členství v eurozóně dochází v době, kdy probíhá zevrubná reforma systému ekonomického vládnutí v reakci na finanční a hospodářskou krizi. Posouzení konvergenčního procesu a jeho udržitelnosti proto obsahuje některé nové prvky, jimiž jsou zejména procedura při nadměrném schodku podle reformovaného Paktu stability a růstu a nové nástroje dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami, jež byly použity ve Zprávě o varovném mechanismu. Těžiště hodnotících procedur nicméně nadále zůstává v posouzení připravenosti národní legislativy na integraci národních centrálních bank do Evropského systém centrálních bank a dále ve vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Ta jsou čtyři a pokrývají oblasti cenové stability, veřejných financí, kurzové stability a úrokových sazeb.

Míra inflace v hodnocených zemích je porovnávána s referenční hodnotou, která se počítá jako průměr inflací ve třech zemích EU s nejlepšími výsledky cenové stability, navýšený o 1,5 procentního bodu. Těmito referenčními zeměmi se staly Irsko, Slovinsko a Švédsko, limitní hodnota inflace byla vyčíslena na úrovni 3,1 %. Nižší než tuto limitní inflaci vykázaly pouze Bulharsko a Švédsko.

Tři země s nejlepšími výsledky na poli cenové stability se uplatňují též při stanovení referenční hodnoty úrokového kritéria. To pracuje s průměrem výnosů desetiletých vládních dluhopisů, navýšeným o 2 procentní body. Jelikož však výnosy irský vládních dluhopisů byly v době hodnocení vychýleny pod tlakem dluhové krize, do průměru byly zahrnuty pouze údaje za Slovinsko a Švédsko. Limitní hodnota úrokového kritéria poté byla vyčíslena na úrovni 5,8 %. S výjimkou Maďarka a Rumunska tuto podmínku splnily všechny hodnocené země.

Kritérium kurzové stability požaduje účast v kurzovém systému ERM II po dobu alespoň dvou let bez výrazného pnutí a devalvace centrální parity. Pouze Litva a Lotyšsko jsou již dlouhou dobu členy jmenovaného kurzového uspořádání, proto toto kritérium plní. Neplní jej Bulharsko, které sice podobně jako Litva používá kurzový režim měnového výboru, nezískalo však členství v ERM II. Ostatní hodnocené země aplikují plovoucí kurzový režim, který je neslučitelný se členstvím v ERM II.

Požadavky na plnění kritéria udržitelnosti veřejných financí jsou prakticky identické s podmínkou, že s hodnocenou zemí nesmí být vedena procedura při nadměrném schodku. Z tohoto pohledu fiskálnímu kritériu vyhověly pouze dvě země, a to Bulharsko a Švédsko.

Kladné posouzení připravenosti na členství v hospodářské a měnové unii vyžaduje splnění všech kritérií současně. Z obou konvergenčních zpráv proto vyplývá, že kvalifikační požadavky na členství v eurozóně nesplnila ani jedna hodnocená země.