S Maďarskem je vedena procedura při nadměrném deficitu prakticky nepřetržitě od vstupu do Evropské unie v r. 2004. Již v té době maďarská ekonomika vykazovala značné makroekonomické nerovnováhy, podpořené v nemalé míře předchozí příliš uvolněnou mzdovou a fiskální politikou. Např. v letech 2001-2002 došlo ke zdvojnásobení minimální mzdy, na podzim 2002 byly mzdy zaměstnanců státního sektoru zvýšeny v průměru o 50 %. V polovině r. 2003 se maďarský forint kvůli nečekané devalvaci ocitl pod tlakem finančních trhů, jemuž maďarská centrální banka čelila zvýšením sazeb celkem o 6 procentních bodů na výsledných 12,5 %.

Maďarským vládám byla pravidelně adresována doporučení Rady s cílem korigovat nadměrný deficit pod referenční hodnotu 3 % HDP, jak to požaduje Pakt stability a růstu. V říjnu 2006 Rada stanovila rok 2009 jako konečný termín pro odstranění nadměrného deficitu. Tento cíl však nemohl být dosažen kvůli světové finanční a hospodářské krizi, která tvrdě zasáhla též Maďarsko. Prudké oslabování forintu a strmý růst výnosů vládních dluhopisů přinutil maďarskou vládu požádat o zahraniční pomoc. Dohodnut byl koordinovaný program finanční pomoci ve výši 20 mld. EUR, z nichž 12,5 mld. EUR činil vklad MMF v rámci dohody o pohotovostním úvěru, částkou 6,5 mld. EUR přispěla EU v rámci programu na podporu platební bilance a zbývající 1 mld. EUR poskytla Světová banka. Termín pro splnění požadavku snížit rozpočtový deficit pod 3 % HDP byl posunut na rok 2011.

Vláda premiéra Viktora Orbána, která vzešla z parlamentních voleb v dubnu 2010, přerušila programovou spolupráci s MMF a realizovat začala vlastní program reforem. Jeho součástí bylo i několik „neortodoxních“ opatření:

• Výrazné snížení důchodové daně a zavedení mimořádné daně, placené zejména bankami a nadnárodními společnostmi.
• Transformace aktiv soukromých penzijních fondů na aktiva státního průběžného systému.
• Možnost splacení hypoték uzavřených v zahraničích měnách při zvýhodněném kurzu pro domácnosti k tíži bank.

Začátkem roku 2012 Komise a Rada hodnotila pokrok Maďarska při odstraňování nadměrného deficitu. Obě tyto instituce dospěly k závěru, že maďarská vláda sice bude moci za rok 2011 vykázat přebytek veřejných rozpočtů, avšak jenom díky jednorázovým příjmům z transferu penzijních aktiv, jehož výše byla odhadnuta na 10 % HDP. Nebyla tak splněna podmínka, že korekce nadměrného deficitu byla provedena udržitelným způsobem.Jako sankci za málo důsledné konsolidační úsilí Rada aktivovala doposud nevyužívané opatření, které umožňuje pozastavit čerpání z Fondu soudržnosti státům, v nichž existuje nadměrný schodek. Částka pozastaveného čerpání byla stanovena ve výši 0,5 % maďarského HDP, což v absolutním vyjádření činí 495 mil. EUR.

Podmínky přístupu k prostředkům Fondu soudržnosti obsahují též ustanovení, že rozhodnutí o pozastavení čerpání bude bezodkladně zrušeno, pokud členský stát přijal potřebná nápravná opatření. Rada se dohodla, že splnění této podmínky bude přezkoumáno v červnu 2012. Do té doby maďarská vláda musí předložit návrhy konkrétních strukturálních opatření, která by udržitelným způsobem snížila deficit v r. 2013 pod 3 % HDP i poté, co jednorázová rozpočtová opatření budou ukončena.