Stále nevyřešená dluhová krize i překotné představy o dalším směřování evropské integrace vesměs oddalují rozhodování nečlenských zemí eurozóny o možném termínu zavedení jednotné měny euro. Určitou výjimkou se zdá být Lotyško, které nejenže neodvolalo svůj záměr zavést euro v r. 2014, ale v červenci 2012 vyslalo signál, že tuto představu neopouští, byť připouští, že konečné rozhodnutí je stále obestřeno mnoha nejistotami. Za tento signál lze považovat podepsání Dohody o partnerství mezi Evropskou komisí a lotyšskou vládou o komunikačních aktivitách při zavádění eura. Za lotyšskou stranu dohodu podepsal ministr financí Andris Vilks, za Komisi její místopředseda Oli Rehn, odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti.

Cílem jmenované dohody je koordinovat informační a komunikační aktivity způsobem, jenž by zvýšil vědomosti lotyšských občanů o hospodářské a měnové unii a přispěl tím k hladkému zavedení eura, aniž by však tím byla vytvářena očekávání ohledně budoucího rozhodnutí Evropské rady. Dohoda umožňuje podpořit řadu aktivit, obsažených v již přijaté Komunikační strategii k zavedení eura v Lotyšsku. (.PDF, 691 kB)Nutným předpokladem pro zavedení eura je splnění maastrichtských konvergenčních kritérií. V tomto ohledu poslední konvergenční zprávy, které Komise a ECB publikovaly v květnu 2012, nevyznívají pro Lotyšsko nepříznivě. Konstatováno je sice nesplnění inflačního kritéria, nicméně projekce Komise předpokládají pokles průměrné inflace v r. 2012 na 2,6 % s vyhlídkou dalšího mírného poklesu v roce následujícím.

Výrazné zlepšení zaznamenává plnění rozpočtového kritéria. Jestliže v r. 2010 dosahoval poměr deficitu veřejných financí k HDP 8,2 %, důsledkem značného konsolidačního úsilí lze v letech 2012 a 2013 očekávat hodnoty kolem 2 %. Poměr veřejného dluhu k HDP se pohybuje pod úrovní 45 %, což je výrazně méně než referenční hodnota 60 %.

Lotyšsko se účastní kurzového mechanismu ERM II od 2. května 2005 s jednostranným závazkem udržovat kurz lotyšského latu v pásmu ± 1 % od centrální parity. Konvergenční zprávy konstatují, že kurzové pohyby byly v souladu s tímto závazkem a že nedocházelo k nadměrnému pnutí. Kurzové kritérium je tudíž dlouhodobě plněno.

Chování dlouhodobých úrokových sazeb bylo poznamenáno krizí platební bilance, která přiměla tuto zemi požádat ke konci r. 2008 o zahraniční pomoc. Nápravný program uzavřený s MMF a EU byl úspěšně ukončen v lednu 2012, přičemž čerpána zdaleka nebyla celá přislíbená částka. Návrat důvěry zahraničních investorů se projevil ve strmém poklesu výnosů dlouhodobých dluhopisů, které se snížily z 13 % na začátku r. 2010 pod 6 % ke konci r. 2011, přičemž úspěšné odolávaly tehdejším turbulencím na mezinárodních finančních trzích. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb bylo vyhodnoceno jako splněné.

Třebaže konvergenční zprávy docházejí k závěru, že Lotyško k okamžiku hodnocení nesplnilo veškeré požadavky pro přijetí eura, při pohledu do blízké i střednědobé budoucnosti se šance na splnění maastrichtských konvergenčních kritérií výrazně zvyšují.

Lotyško již zná od r. 2006 grafickou podobu své národní strany euromincí. Na mincích s eurovými nominálními hodnotami je zobrazena hlava lotyšská dívky, což je motiv používaný na některých předválečných lotyšských mincích. Centové mince nesou velký a malý lotyšský erb.