Lotyšsko bylo jednou z nových členských zemí EU, které pod tíhou světové finanční a hospodářské krize byly nuceny požádat o zahraniční pomoc. Jeho ekonomika před vypuknutím krize vykazovala mimořádně silné znaky přehřívání. V letech 2000-07 průměrný roční růst HDP dosahoval téměř 9 %, průměrný roční růst úvěrů se pohyboval kolem 50 %, ceny nemovitostí v letech 2005 a 2006 se zvyšovaly ročním tempem 60 %. Projevem přehřívání byly též vysoké deficity běžného účtu platební bilance. Ten v r. 2006 vyrazil dech rekordní úrovní 25 % HDP.

Program zahraniční pomoci v celkové výši 7,5 mld. EUR byl s Lotyšskem uzavřen v lednu 2009. Částkou 3,1 mld. EUR se zapojila Evropská komise. Nordické země (Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko) přispěly částkou 1,9 mld. EUR. Světová banka a EBRD zapůjčily po řadě 0,4 a 0,1 mld. EUR. Česká republika a Polsko přislíbily po řadě 0,2 a 0,1 mld. EUR. Zbylou část finanční promoci ve výši 1,7 mld. EUR dodal MMF v rámci dohody o pohotovostním úvěru.

Stabilizační program dojednaný s Lotyšskem se vyznačoval svým úsilím bránit pevný kurz lotyšského latu vůči euru. Vůči doporučením opustit toto uspořádání lotyšská vláda, za podpory Evropské komise, uváděla několikvácřadu pádných argumentů:

• Výraznější oslabení lotyšského latu by tvrdě dopadlo na sektory domácností a firem, které měly kolem 90 % půjček uzavřených v zahraničních měnách.
• Skokem by vzrostla zahraniční zadluženost, která by vyvolala potřebu dalších zahraničních půjček na splácení těch existujících.
• Značné kurzové ztráty by utrpěly zahraniční nordické banky, které by následně mohly omezit svoji angažovanost v tamním regionu.
• Nepředvídatelný by byl účinek efektů nákazy na zbývající dvě pobaltské republiky i na země Jižní Evropy.
• Opuštění pevného kurzu a jeho oslabení by nepřineslo výsledky při všeobecném výpadku zahraniční poptávky uprostřed světové hospodářské krize.
• Zkomplikována by byla cesta k euru, jelikož případná devalvace centrální parity by vrátila Lotyšsko zpět na začátek dvouleté lhůty pobytu v ERM II, kterou požaduje plnění kurzového kritéria. 

Výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu mohl na konci minulého roku konstatovat, že program pomoci Lotyšsku byl úspěšně zakončen. Z makroekonomického hlediska tato ekonomika zaznamenává rychlý růst kolem 5 % v r. 2011 po předchozím propadu o více než 20 % v letech 2008 a 2010.  Zvýšila se konkurenceschopnost a dřívější abnormálně vysoké deficity běžného účtu byly odstraněny. Kurzové zavěšení na euro bylo udrženo, což umožňuje lotyšské vládě dále sledovat cíl přijetí eura v r. 2014. V průběhu stabilizačního programu se udála významná fiskální konsolidace v rozsahu 15 % HDP, která odstranila vysoký strukturální rozpočtový deficit. Na tomto základě má Lotyšsko velmi dobré vyhlídky na splnění fiskálního kritéria v r. 2012. Přijata byla důležitá opatření ke zvýšení stability finančního sektoru. Pozůstatkem krizového období je však stále vysoká míra nezaměstnanosti, která i přes klesající tendenci setrvává nad 14 %. Také míra chudoby zůstává jednou z nejvyšších v EU, což klade zvýšené nároky na veřejnou sociální síť.

Na tiskové konferenci, kterou MMF uspořádal při příležitosti ukončení programu, zazněla slova uznání za to, že rozhodný přistup lotyšské vlády ke stabilizaci své ekonomiky pomohl překonat krizi, usnadnil návrat na finanční trhy a přispěl k ekonomickému zotavení. Oceněna byla snaha snížit v r. 2012 rozpočtový deficit pod 2,5 % HDP, kterou lotyšská vláda deklaruje své úsilí o udržení fiskální disciplíny a kterou též vnímá jako prevenci proti návratu makroekonomické nestability.