V květnu 2012 Evropská komise publikovala Zprávu o stárnutí(Ageing Report, European Economy, May 2012), která analyzuje ekonomické a rozpočtové dopady prodlužování života evropské populace. První část tohoto materiálu seznamuje s předpoklady dlouhodobého makroekonomického vývoje, druhá část pak vyvozuje dlouhodobé důsledky pro výdaje na starobní důchody, zdravotní péči, vzdělávání a podpory v nezaměstnanosti. Prognostický horizont pokrývá období do r. 2060.

Klíčovými faktory, které předurčují rozsah a rychlost stárnutí, jsou očekávaná délka života, porodnost a migrace. Ohledně délky života studie předpokládá její zvýšení ze 76,7 let v r. 2010 na 84,6 let pro muže a ze 82,5 let na 89,1 let pro ženy. Míra porodnosti by v EU měla mírně stoupnout z 1,59 na 1,71 porodů připadajících na jednu ženu. Kumulovaná migrace do EU je projektována kolem 60 mil. osob do r. 2060.

Očekávána je dramatická změna ve věkovém profilu evropského obyvatelstva. Evropská populace sice o něco vzroste (z 502 mil obyvatel v r. 2010 na 517 mil. v r. 2060), bude však mnohem starší. Jmenovitě podíl osob ve věkové skupině 15-64 let ke konci prognostického horizontu poklesne ze 67 % na 56 %, zatímco podíl osob starších 65 let vzroste ze 17 % na 30 %. Tento trend způsobí, že namísto současných čtyř osob v produktivním věku, které připadají na jednu osobu důchodového věku, se tento poměr změní na dva ku jedné.

Celkový počet práceschopného obyvatelstva má poklesnout o 16 mil. na 197 mil. ke konci r. 2060. Tento vývoj bude působit jako brzda ekonomického růstu. Za celou Evropskou unii je očekáváno snížení tempa růstu potenciálního produktu v reálném vyjádření pod 1,5 %.

Očekávané demografické změny budou mít závažné dopady na veřejné finance v EU. Podle modelových projekcí by výdaje související se stárnutím (penze a zdravotní péče) měly vrůst o 4,1 procentního bodu na úroveň 29 % HDP mezi lety 2010 a 2060. Samotné výdaje na starobní důchody mají vzrůst o 1,5 procentního bodu na téměř 13 % HDP. Zprava současně ukazuje, že mezi jednotlivými členskými státy EU se nacházejí značné rozdíly, dané zejména pokrokem v reformě penzijního systému.

Zpráva o stárnutí potvrzuje, že udržitelnost veřejných financí staví před evropské země velkou výzvu. Mnohé země musí vzít v úvahu budoucí zvýšení vládních výdajů a provést modernizaci sociálních systémů.