Závažné hospodářské problémy, které postihly některé země eurozóny, vyvolaly na evropské úrovni řadu iniciativ usilujících o prohloubení finanční, fiskální a ekonomické integrace. Jedním z návrhů, jejichž realizace by v dohledné době měla přispět k užší koordinaci hospodářských politik, a to zejména mezi členy eurozóny, je i tzv. nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost(Convergence and Competitiveness Instrument), uváděný často pod zkratkou CCI. Představen byl poprvé v materiálu Blueprint for a Deep and Genuine Economic and Monetary Union, který Evropská komise přijala v listopadu 2012 jako jeden z podkladů pro tzv. zprávu čtyř prezidentů Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii.

V návrhu Komise je CCI je postaven na dvou pilířích:

• Smluvní ujednání obsahující důležité strukturální reformy, které se členské země zavazují realizovat v daných časových lhůtách.
• Určitá finanční podpora z evropské úrovně, která by usnadňovala realizaci reforem obsažených v těchto smluvních ujednáních.

Motivaci pro zavedení jmenovaného nástroje Komise spatřuje ve vzájemné závislosti členských států EU, zejména pak eurozóny, na prosazování strukturálních reforem. Byla to zejména krize, která odhalila, že absence reforem či jejich polovičatost v jedněch zemích měla neblahé důsledky pro jiné země. Je proto v zájmu všech podpořit včasné a přesně zacílené reformy, odstraňující úzká místa udržitelného růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti.

Koordinovaná podpora strukturálním reformám je žádoucí též z toho důvodu, aby se členské státy EU nenechaly odrazovat od jejich krátkodobých negativních dopadů. Ačkoli je tedy realizace reforem především v zájmu dotčených zemí, jejich oddalování z důvodu nežádoucích sociálních i politických efektů poškozuje v delším horizontu všechny členské státy a oslabuje eurozónu jako celek. Finanční podpora reforem je pak účelná zejména v případech, kdy výrazné projevy nerovnováh přetrvávají i tehdy, kdy dotčená země důsledně plní opatření, jež jí byla od unijních institucí adresována.

Komise zdůrazňuje, že konstrukce CCI nesmí vybízet k morálnímu hazardu. Neboli nesmí podporovat vypočítavé chování, kalkulující s oddalováním reforem do okamžiku, kdy se akutní potíže stávají způsobilými pro poskytnutí unijní podpory. CCI by také měl sledovat hledisko účelného vynaložení nákladů, což znamená nedávat podporu reformám, jež by mohly být uskutečněny i bez finančních pobídek.

Zavedení CCI do praxe vyžaduje nalézt dohodu nad celou řadou realizačních náležitostí, o nichž členské státy EU v současné době diskutují. Názorová výměna se odehrává např. nad těmito otázkami:

• Zapojení do CCI. Účast na smluvních ujednáních má být povinná nebo dobrovolná a týkat se má všech členů eurozóny? Má to být Komise, kdo iniciuje CCI a za jakých okolností?
• Relevantní reformy. Jaké konkrétní reformy má CCI pokrývat? Nabízejí se opatření orientovaná na konkurenceschopnost, finanční stabilitu, fungování trhů práce aj. A jak naložit se smluvními ujednáními v případě, že se zemí byla zahájena procedura při nadměrné nerovnováze, požadující zpracovávat akční plán nápravy?
• Procedura. Bude to Komise, kdo bude vyjednávat, a Rada, kdo bude schvalovat s účastnickými zeměmi podobu smluvních ujednání? Jak postupovat v případě nedohody mezi stranami zapojenými do CCI? A jak tento nástroj optimálně zakomponovat do Evropského semestru?
• Demokratická legitimita. Jako zapojit národní parlamenty do rozhodování obsaženého ve smluvních ujednáních? Jak a v jaké fázi zapojit další důležité aktéry? Jaká má být úloha Evropského parlamentu?
• Finanční podpora. Jakým způsobem mají členské země finančně přispívat na fungování CCI? Má se tento nástroj stát součástí evropského rozpočtu nebo by měl být příslušný finanční mechanismus financován přímo z příspěvků od členských zemí? Má se stát neplnění závazků ze smluvních ujednání důvodem pro zastavení podpory?

Zpracováno na základě materiálu Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost (.PDF, 205 kB). European Commission, COM(2013) 165 final, 20.3.2013.