Ve dnech 12. až 14. října 2015 byl výzkumnou agenturou TNS political & social network zorganizován pravidelný výzkum veřejného mínění, známý pod názvem Flash Eurobarometer: The euro area. V rámci tohoto šetření bylo ve všech členských zemích eurozóny telefonicky osloveno přibližně 17500 respondentů z různých sociálních a demografických skupin.

Respondentům je opakovaně kladena řada otázek souvisejících s vnímáním a podporou eura, s používáním eurových bankovek a mincí, s dopady eura na cestování či s prováděním reforem. Toto jsou některá zjištění provedeného výzkumu.

Přínos eura pro vlastní zemi

Na otázku, zda je euro přínosem pro vlastní zemi, odpovědělo kladně 61 % respondentů a záporně 30 % respondentů. Vůči předchozímu roku to představuje zlepšení o 4 procentní body.Jedná se o největší podporu eura od zavedení tohoto statistického sledování v r. 2002.

Konkrétní číselný poměr mezi kladnými a zápornými odpověďmi se mezi členskými zeměmi liší a pohybuje se od více než 70procentní podpory v Lucembursku, Irsku a Německu k přibližně 50procentní podpoře v Itálii a na Kypru. Přitom takto projevená podpora se meziročně zvýšila ve 12 z celkového počtu 18 členů eurozóny, nejvíce pak v Portugalsku o 11 p.b. a o 8 p.b. v Rakousku a na Kypru. Proti tomu největší pokles zaznamenalo Nizozemsko o 7 p.b. a Estonsko a Malta o 6 p.b. Ve všech zemích eurozóny nicméně mezi respondenty převažují ti, kdo považují euro za přínos pro svoji zemi.

Podpora ekonomických reforem

Za celou eurozónu 78 % respondentů odpovědělo, že chápou potřebu důležitých reforem pro zlepšení ekonomického výkonu. Prakticky stejný výsledek se 77 % poskytly kladné odpovědi na otázku, zda vlády dnes mají více šetřit, aby veřejné finance byly připraveny na stárnutí populace. Také 71 % respondentů souhlasí s názorem, že koordinace reforem z evropské úrovně přispívá k jejich větší efektivnosti a 70 % respondentů by uvítalo užší koordinaci hospodářských politik.

Podpora reforem je současně různá v různých sektorech ekonomiky. Pro reformy na trzích práce se vyslovilo 93 % respondentů, proti tomu jen 65 % respondentů podpořilo reformy zaměřené na konkurenceschopnost a privatizaci. A jen 27 % respondentů podpořilo zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu.

Malá obliba nejmenších euromincí

Přibližně jedna třetina obyvatel eurozóny se domnívá, že v oběhu je příliš mnoho euromincí. Se zrušením jednocentové mince by souhlasilo 89 % respondentů a se zrušením dvoucentové mince 83 % respondentů. Ve srovnání s tím však jen 59 % respondentů by podpořilo zrušení nejmenších mincí v případě, že by bylo doprovázeno povinným zaokrouhlováním na nejbližších pět centů. Takovéto řešení by naopak odmítlo 38 % respondentů.

Eurobarometer: Rising overall support for the single currency in the euro area (webová stránka Evropské komise)