V polovině listopadu tohoto roku Evropská komise zveřejnila balíček dokumentů, kterým zahájila v pořadí již šesté kolo koordinace hospodářských politik, známé pod názvem evropský semestr. Součástí těchto dokumentů je Zpráva o varovném mechanismu (Alert Mechanism Report, AMR), která tvoří výchozí bod procedury makroekonomického dohledu. Založena je na ekonomické analýze vybraných ukazatelů, opatřených prahovými hodnotami, jejichž překročení může signalizovat přítomnost či riziko vzniku makroekonomických nerovnováh.

Zpráva uvádí, že zkoumání indikátorů makroekonomických nerovnováh v jednotlivých členských zemích EU umožnilo vyvodit některé obecné závěry.

• Zemím v pozici čistého dlužníka se podařilo výrazně korigovat své vnější nerovnováhy. Neudržitelné deficity běžného účtu byly téměř ve všech případech odstraněny, celková výše zahraničních závazků však stále zůstává na vysoké úrovni. Proti tomu země v pozici čistého věřitele příliš nepokročily v omezení svých nadměrně přebytkových běžných účtů.
• Pomalým a nerovnoměrným tempem pokračuje oddlužování soukromého sektoru. Řada zemí je nadále zranitelná kvůli vysokému soukromému dluhu, často v kombinaci s vysokým zadlužením vládního sektoru. Důsledky vysoké zadluženosti se dostavují v podobě omezování investic a slabosti bankovního sektoru. Nejmenšího pokroku v oddlužování často dosahují země, kde je tento problém nejpalčivější.
• Bankovní sektor čelí výzvám kvůli klesající ziskovosti, dědictví špatných dluhů a novým regulatorním požadavkům. Nižší ziskovost omezuje schopnost získávat na trhu nový kapitál a omezuje prostor pro poskytování nových úvěrů.
• V řadě zemí akceleruje růst cen nemovitostí, který se dostavil po útlumu během pokrizové recese. Pozorovat lze příznaky možného přehřívání trhu s nemovitostmi a rychlý nárůst úvěrů domácnostem.
• Pracovní trhy se zotavují, sociální napětí v řadě zemí nicméně přetrvává. Míry nezaměstnanosti jsou zde stále vysoké, doprovázené stagnací pracovních důchodů.

Hlavním cílem Zprávy o varovném mechanismu je identifikovat ty členské země EU, které musí být podrobeny hlubšímu přezkumu, jenž se opírá o komplexnější množinu dat a informací. Z celkového počtu 28 členských zemí EU tento přezkum bude proveden u 13 zemí (Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko). Oproti předchozímu kolu evropského semestru se počet zemí s hloubkovým přezkumem snížil o šest (Belgie, Estonsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Velká Británie). Uvedenému přezkumu nebude podrobeno Řecko, které podléhá přísnému dohledu v rámci probíhajícího nápravného programu.

Výsledkem hloubkového přezkumu bude rozdělení zemí do čtyř skupin: země bez nerovnováh, země s nerovnováhami, země s nadměrnými nerovnováhami a země s nadměrnými nerovnováhami podléhajícími nápravným opatřením. Identifikace nerovnováh se stane důvodem pro zahájení, případně vystupňování procedury při nadměrné nerovnováze.

Česká republika se řadí mezi ty členské země, u nichž Zpráva o varovném mechanismu nepovažuje za nutné iniciovat hloubkový přezkum. Se stejným hodnocením česká ekonomika prošla i všemi předchozími koly evropského semestru, což je ojedinělé a velmi příznivé vysvědčení. Zpráva konstatuje, že žádný ze sledovaných indikátorů v tomto případě nevybočuje ze stanovených mezí, a tudíž že rizika vnější i vnitřní nerovnováhy se zdají být nízká.

Evropská komise: 2017 European Semester, Alert Mechanism Report