Projekt postupně budované bankovní unie je významným příspěvkem k prohlubování hospodářské a měnové unie. V listopadu 2014 začal fungovat jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism, SSM) a na začátku r. 2016 započalo osmileté přechodné období jednotného mechanismu pro řešení bankovních krizí (Single Resolution Mechanism, SRM). Komise usiluje, aby tato dvojice opěrných pilířů bankovních unie byla nyní doplněna o třetí pilíř, kterým je evropský systém pojištění vkladů (European Deposit Insurance Scheme, EDIS). V listopadu 2015 Komise seznámila veřejnost se svojí představou, jak by takový systém měl vypadat a jak by měl být dosažen.

Problematika pojištění vkladů je již do značné míry harmonizována evropskými předpisy. Ty upravují, jaké náležitosti mají splňovat národní systémy pojištění vkladů. Zakotvují též jednotnou míru ochrany ve výši 100 000 EUR na jednoho vkladatele a jednu banku. Komise uvádí, že tyto národní systémy nejsou dostatečně odolné vůči velkým lokálním šokům. Účelem EDIS je proto poskytnout větší a jednotný stupeň ochrany pojištěných vkladů ve všech zemích účastnících se bankovní unie. Tímto způsobem má být posílena celková důvěra v bankovní systém a ještě více oslabena zhoubná vazba mezi bankovní krizí a krizí vládních financí.

Komise navrhuje dospět k EDIS ve třech fázích s automatickým přechodem z nižší fáze do vyšší fáze.

• Fáze zajištění (re-insurance) v délce trvání tří let (2017-2019). Po tuto dobu by národní systémy mohly čerpat prostředky od EDIS pouze v případě, že by při hrazení výplat pojištěných vkladů a absorbování vybraných typů ztrát vyčerpaly své vlastní zdroje.
• Fáze soupojištění (co-insurance) v délce trvání čtyř let (2020-2023). V tomto období by národní systémy hradily výplaty a ztráty společně s EDIS, který by současně podle stanoveného klíče postupně absorboval stále větší podíl vynaložených nákladů.
• Fáze plného pojištění. Od r. 2024 by EDIS měl již plně pojišťovat vklady a plně pokrývat s tím spojené náklady.

EDIS by měl k dispozici samostatný fond pojištění vkladů o konečné velikosti 0,8 % pojištěných vkladů (cca 43 mld. EUR na základě údajů z r. 2011). Tento fond by byl naplňován postupně z příspěvků bank, jejichž výše by brala ohled na rizikový profil každé jednotlivé banky. V zájmu zamezení vzniku dodatečných nákladů by si banky mohly odečítat platby do EDIS od plateb do národních systémů pojištění vkladů,

Komise dále navrhuje, aby správou EDIS byl pověřen na nové činnosti uzpůsobený Jednotný výbor pro řešení bankovních krizi (Single Resolution Board, SRB). Tento orgán byl již ustaven v rámci jednotného mechanismu pro řešení bankovních krizí. V tomto uspořádání bude třeba ošetřit možný konflikt zájmů při čerpání prostředků z nově zřízeného fondu pojištění vkladů a z dalšího spravovaného fondu, kterým je fond pro řešení bankovních krizí (Single Resolution Fund, SRF).

Očekávané efekty EDIS jsou založeny na větším sdílení rizik mezi členskými státy bankovní unie. Jak ale Komise zdůrazňuje, větší sdílení rizik musí jít ruku v ruce s opatřeními na snižování rizik v národních bankovních sektorech. Svůj návrh proto Komise doprovodila sdělením, jaká opatření ke snížení rizik bude prosazovat. Mezi nimi lze jmenovat důsledné vyžadování plné transpozice směrnice BRRD o ozdravných postupech v bankovním sektoru, odstraňování zbývajících národních výjimek z regulatorních pravidel, podpora legislativy omezující zapojení daňových poplatníků do ozdravných postupů v bankovním sektoru, podpora pravidel minimalizujících státní zásahy do bankovního sektoru, harmonizace insolvenčního práva v členských zemích EU a prosazování implementace obezřetnostních principů dohodnutých na mezinárodní úrovni.

European Commission: EDIS - Frequently Asked Questions.