Jednání Evropské rady ve dnech 18. a 19. února 2016 se z velké části věnovalo dosažení názorové shody ohledně britských požadavků na nové uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Po úporných jednáních byl přijat text, na jehož základě britský premiér David Cameron oznámil, že referendum o setrvání Velké Británie v EU se uskuteční dne 23. června tohoto roku.

Diskuze nad britskými požadavky byla vedena ve čtyřech oblastech: správa ekonomických záležitostí, konkurenceschopnost, svrchovanost, sociální dávky a volný pohyb. Hlavní důraz v první z uvedených oblastí byl kladen na reflexi britských obav z nerovného postavení zemí EU, jejichž národní měnou není euro. Výsledkem debaty byla formulace obecných principů vzájemného respektu mezi členy eurozóny a zeměmi mimo ní.

• Zakázána je diskriminace fyzických či právnických osob na základě národní měny daného členského státu. Jakékoliv rozdíly v zacházení musí vycházet z objektivních důvodů. Právní akty, které přímo souvisejí s fungováním eurozóny, musí respektovat vnitřní trh, jakož i hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Členské státy, jejichž měnou není euro, se ale současně zdrží opatření, jež by mohla ohrozit dosahování cílů hospodářské a měnové unie.
• Právo upravující bankovní unii je použitelné pouze na úvěrové instituce nacházející se v členských státech eurozóny, nebo v členských státech, které uzavřely s ECB dohodu o úzké spolupráci v oblasti obezřetnostního dohledu. Jednotný soubor regulatorních pravidel má být uplatňován všemi úvěrovými institucemi, aby byly zaručeny rovné podmínky na vnitřním trhu.
• Nouzová a krizová opatření přijímaná za účelem zajištění finanční stability eurozóny nebudou mít rozpočtové dopady pro nečlenské země eurozóny. Pokud by náklady těchto opatření nesl unijní rozpočet, nečlenské země eurozóny budou vhodným způsobem kompenzovány.
• Prováděcí opatření přijímaná v nečlenských zemích eurozóny za účelem zachování finanční stability jsou vnitřní věcí jejich orgánů a jejich rozpočtové odpovědnosti. Tato opatření ale nesmí narušovat unijní mechanismus makroobezřetnostního dohledu.
• Neformální setkání ministrů Euroskupiny musí respektovat pravomoci Rady dle unijních smluv. V souladu se Smlouvami se jednání Rady účastní všichni její členové i v případech, kdy nemají všichni hlasovací právo.
• Věcná podstata uvedených principů bude začleněna do Smluv při jejich příští změně.

K dodržování výše uvedených zásad má přispět mechanismus, který nečlenské země eurozóny mohou uplatnit při přijímání legislativy sledující prohlubování hospodářské a měnové unie. Pokud alespoň jeden člen, jehož měnou není euro (resp. se neúčastní bankovní unie) vyjádří nesouhlas s přijetím aktu kvalifikovanou většinou, Rada má povinnosti tuto záležitost projednat a vynaložit nejvyšší možné úsilí, aby v přiměřené době dosáhla uspokojivého řešení vyjádřených obav. Současně dotyčný členský stát musí zdůvodnit, jakým způsobem návrh daného aktu nedodržuje výše uvedené principy. Podání žádosti o projednání v Radě nesmí narušit běžné fungování legislativního procesu a vést k situaci, jež by znamenala možnost veta členským státem.

Závěry Evropské rady, 18. a 19. února 2016