Kypr byla poslední členská země eurozóny, která v průběhu finanční krize musela požádat o mezinárodní pomoc. Tříletý nápravný program pod vedením Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu byl uzavřen v dubnu 2013. V rámci tohoto programu Kypru byly přislíbeny finanční prostředky do výše 10 mld. eur, z nichž 9 mld. eur poskytl evropský stabilizační mechanismus a částkou 1 mld. eur se zavázal podílet MMF.

Na konci března tohoto roku smluvní strany mohly konstatovat, že hlavní cíle programu byly splněny. Kypr si obnovil přístup na mezinárodní finanční trhy a zapojil se do pravidelné koordinace hospodářských politik v rámci evropského semestru. Čerpáno přitom bylo jen o něco více než 60 % vyčleněných prostředků.

Kyperský nápravný program sledoval tři hlavní cíle:

• Obnovit zdraví bankovního sektoru a důvěru vkladatelů cestou důsledné restrukturalizace, zeštíhlení a kapitálového posílení finančních institucí, jakož i zpřísněním dohledu.
• Pokračovat v započatém procesu fiskální konsolidace s cílem co nejdříve odstranit nadměrný deficit veřejného sektoru s důrazem na snížení běžných výdajů.
• Realizovat strukturální reformy, které podporují konkurenceschopnost a udržitelný růst a přispívají k potlačení makroekonomických nerovnováh.

V době ukončení nápravného programu se Kypr mohl mimo jiné vykázat následujícími výsledky:

• V r. 2015 byl obnoven hospodářský růst, a to po třech letech klesajícího HDP. Evropská komise očekává v r. 2016 růst HDP ve výši 1,5 %, pro rok 2017 pak 2 %.
• V r. 2015 se Kypru podařilo odstranit nadměrný deficit. V tomto roce saldo veřejných rozpočtů dosáhlo -1 % HDP, přičemž v následujících letech jsou očekávány mírné přebytky (0,1 % v r. 2016 a 0,4 % v r. 2017).
• Kyperský bankovní sektor prošel hlubokou transformací a redukcí svých bilancí. Dvě největší banky jsou nyní dohlíženy Evropskou centrální bankou v rámci jednotného mechanismu dohledu. Banky jsou vybaveny značnou likviditou a důvěra vkladatelů byla obnovena.
• Postupně se snižuje nezaměstnanost, která z 16 % na vrcholu krize poklesla na 12,6 %. Stále relativně vysoká je však dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých osob.

Nehledě na nemalý pokrok při makroekonomické a finanční stabilizaci kyperské ekonomiky, řada závažných problémů přetrvává. Jmenovat lze zejména vysoký podíl nesplácených půjček, jejichž podíl na úvěrech pro domácnosti a nefinanční podniky se pohybuje kolem 55 %. Vysoká zůstává zadluženost soukromého i veřejného sektoru, což je i důsledkem neupokojivého insolvenčního rámce. Z uvedených důvodů byl Kypr (spolu s dalšími pěti členskými zeměmi EU) zařazen mezi státy vykazující nadměrné makroekonomické nerovnováhy.

Kypr nadále podléhá tzv. post-programovému dohledu, a to do doby, než splatí alespoň 75 % poskytnuté finanční pomoci. Po tuto dobu Evropská komise bude společně s ECB provádět pravidelná pololetní hodnocení kyperské ekonomické, fiskální a finanční situace.

Zpracováno podle tiskové zprávy EK Cyprus rejoins the regular cycle of economic policy coordination (7 April 2016)