O použití metody jednorázového přechodu na euro, přezdívané „velký třesk“ (Big Bang), rozhodla vláda ČR v říjnu 2006 na základě materiálu Volba scénáře zavedení eura v České republice. Její podstatou je zavedení bezhotovostního a hotovostního eura ke stejnému datu. Od tohoto okamžiku veškeré nové peněžní částky mohou znít pouze na měnu euro, existující částky znějící na českou korunu se přepočtou na euro pomocí oficiálního přepočítacího koeficientu.

Jmenovaný scénář se vyznačuje následujícími vlastnostmi:

• Je jasnější a přehlednější pro všechny zúčastněné subjekty.
• Lépe vyhovuje podmínkám, kdy euro již existuje jako známá a rozšířená měna.
• Z hlediska nákladů se jedná o nejlevnější variantu.
• Je náročnější na koordinaci a přípravu soukromého a veřejného sektoru.
• Využít lze zkušenosti z realizované měnové odluky v r. 1993.

Při volbě scénáře přijetí eura byly zvažovány dvě další varianty: scénář s využitím přechodného období (tzv. madridský scénář) a scénář jednorázového přechodu na euro s postupným doběhem.

MADRIDSKÝ SCÉNÁŘ

Madridský scénář označuje situaci, kdy euro je nejprve zavedeno v bezhotovostní podobě a po uplynutí přechodného období (v délce nejvýše tří let) je uvedeno též do hotovostního oběhu. Tento přístup má tu výhodu, že poskytuje dostatek času na technické přípravy, jakými jsou např. ražba mincí s národní stranou, předzásobení bank a podniků hotovostí, příprava právního prostředí. Na druhé straně je však nákladný, jelikož od mnoha dotčených subjektů vyžaduje udržování dvou paralelních měnových okruhů při vedení účtů, při správě systémů platebního styku a v dalších oblastech.

Uvedenou metodu, která byla dohodnuta na madridském summitu Evropské rady v prosinci 1995, zvolili zakládající členové eurozóny. Na začátku r. 1999 bylo euro zavedeno pouze do bezhotovostního platebního styku. A teprve po uplynutí tříletého přechodného období obdrželo podobu reálně obíhajících bankovek a mincí.

SCÉNÁŘ S POSTUPNÝM DOBĚHEM
Ve scénáři s využitím postupného doběhu (phasing-out) se podobně jako při velkém třesku euro začne ve stejném okamžiku používat v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Ve vybraných oblastech (placení daní, fakturace malých podniků aj.) lze však po určitou dobu, maximálně však jeden rok, používat původní národní měnu. Tento postup na jedné straně dává některým subjektům delší čas na přípravu. Jiným subjektům, zejména bankám a poště, způsobuje dodatečné náklady.

Scénář jednorázového zavedení eura s postupným doběhem doposud nebyl v praxi využit.