Athanasios Orphanides, guvernér kyperské centrální banky (Central Bank of Cyprus) využil svého pobytu v Praze k účasti na panelové diskusi pořádané 7. dubna 2008 pražským zastoupením Evropské komise. Seznámil přítomné s hlavními výhodami zavedení eurapro kyperskou ekonomiku, které spatřuje zejména v hlubší ekonomické integraci se zeměmi eurozóny a v neposlední řadě též v získání vlivu na rozhodování Evropské centrální banky, jenž byl doposud nulový. Rovněž se věnoval vlastnímu procesu zavedení eura na Kypru.

Ve stručnosti se mj. zabýval nezbytným procesem přizpůsobování právního prostředí, standardů účetnictví, adaptací platebních a informačních systémů, komunikační kampaní, pravidly konverze národní měny na euro, předzásobením jednotnou evropskou měnou a rychlým vystřídáním národní měny eurem v oběhu v rámci scénáře velkého třesku. Ve shodě s hodnocením Evropské komise charakterizoval zavedení eura na Kypru k 1. 1. 2008 jako jednoznačný úspěch.

Jeho vystoupení doplnili další pozvaní řečníci. V. Flek(Ministerstvo financí) se dotázal na kyperskou inflaci po zavedení eura. Na základě dostupných dat vzrostla lednová inflace v některých položkách i o více než 10 procent. Lze v tom spatřovat oporu pro tvrzení, že i v zemích s vysokou mírou nominální a reálné konvergence je zavedení eura spojeno s jednorázovými inflačními vlivy? Kyperský guvernér odpověděl, že letošní inflace je převážně spojena se zahraničními vlivy. Zavedení eura žádný podstatný vliv na celkovou inflaci nemělo, uvedené relativně vysoké cenové nárůsty byly zapříčiněny např. i přepočtem cen parkovného nebo vstupenek do kin tak, aby v cenách přepočtených na euro nebylo třeba neefektivně operovat s příliš mnoha drobnými mincemi. Tyto operace neměly výraznější vliv na celkovou inflaci. Důvody růstu cen v některých položkách byly převážně technické, nikoli tedy, že by subjekty v ekonomice ve větší míře využily zavedení eura k neodůvodněným cenovým nárůstům.

J. Kupka(ČSOB) se věnoval možným důsledkům ztráty kursového přizpůsobovacího kanálu a nezávislé měnové politiky v národní ekonomice po zavedení jednotné evropské měny. Dotázal se guvernéra kyperské centrální banky, zda a popř. jakým způsobem byly tyto otázky diskutovány na Kypru, včetně problematiky sladěnosti hospodářského cyklu Kypru s eurozónou. V odpovědi kyperský guvernér zdůraznil, že přínosy nezávislé měnové politiky sice potenciálně existují, ale prostor daný pro národní měnovou politiku odlišnou od eurozóny je stejně spíše omezený. Ztráta tradičních nástrojů domácí makroekonomické stabilizační politiky se proto může jevit nanejvýš jen jako krátkodobý problém, který je z dlouhodobého hlediska více než vyvážen dobře ukotvenými inflačními očekáváními a stabilitou plynoucí z členství země v eurozóně.Tyto přínosy budou přicházet na národní ekonomiku zvenčí, aniž by o ně musela dodatečně usilovat domácí měnová autorita. Hospodářský cyklus sice není perfektně sladěn s eurozónou, ale ne v takové míře, aby to představovalo závažnější problém.

P. Očko (Telefonica O2) se ve svém vystoupení jednak stručně zabýval dosavadními přípravami ČR k zavedení eura, jednak se dotázal, zda střednědobý vývoj veřejných financí na Kypru od deficitů k přebytkům lze považovat za „disciplinující efekt“ související se závazkem přistoupit k určitému datu k zavedení eura. V odpovědi guvernér Orphanides potvrdil, že fiskální disciplína pramenící z nutnosti plnit maastrichtská kritéria je bezesporu dodatečným faktorem vedoucím ke stabilizaci veřejných financí.