Plnění maastrichtského kritéria cenové stability přispělo ve Slovinsku významnou měrou ke snížení dlouhodobé inflace. Její klesající trend se začal projevovat od roku 2002 a v okamžiku hodnocení připravenosti Slovinska na členství v eurozóně v květnu 2006 se slovinská inflace nacházela o 0,3 procentních bodů pod referenční hodnotou. K poklesu inflace a k její stabilizaci na nízkých hodnotách významnou měrou přispěla spolupráce centrální banky a vlády při zajišťování souladu měnové a fiskální politiky. Vláda se zavázala zvyšovat jen umírněně platy státních zaměstnanců a omezovat velké státní investice, což tlumilo inflační tlaky.

Vedle úsilí vynaloženého na plnění konvergenčních kritérií se Slovinsko důkladně připravovalo po technické stránce na zavedení eura. Prioritní pozornost byla zaměřena na přijetí vhodných nástrojů, které by omezily riziko vnímané inflace. Na rozdíl od mnoha zemí z první vlny zavádění hotovostního eura byla povinnost duálního označování cen stanovena zákonem. Vypracován byl systém kontroly správného přepočtení peněžních částek z tolarů na eura. Veřejnost měla být podrobně informována o cenovém vývoji v období po zavedení eura.

Přijatá opatření proti neodůvodněnému zvyšování  cen přispěla ke stabilizaci inflace v prvních měsících po zavedení eura, cenová hladina v tomto období dokonce zaznamenala několik meziměsíčních poklesů. V červenci 2007 slovinský Institut pro makroekonomickou analýzu a rozvoj (IMAD) zveřejnil odhad celkového efektu zavedení eura na cenovou hladinu ve výši 0,24 procentních bodů, což byla jedna z nejnižších hodnot v zemích eurozóny. Opakovala se zkušenost, že vyšší cenový růst byl zaznamenám v sektoru služeb, zejména v restauracích a kavárnách, s celkově mírným dopadem do inflace (podle IMAD v lednu 2007 ve výši 0,05 procentních bodů). V prvních měsících po zavedení eura se tak zdálo, že faktická i vnímaná inflace bude minimální a že Slovinsko se stane příkladem úspěšného přechodu na novou měnu.

V letních měsících, tedy přibližně půl roku po zavedení eura, však inflace začala rychle narůstat. Za celý rok 2007 se cenová hladina zvýšila o 5,7 %, což představovalo nejvyšší hodnotu mezi všemi zeměmi eurozóny a téměř dvojnásobek průměru za eurozónu (ten dosahoval 3,2 %). Hlavní faktory tohoto nárůstu však měly původ v externích šocích, které se podobně jako v jiných evropských zemích (včetně české ekonomiky) projevily strmým růstem cen potravin a energetických zdrojů. Jak uvedl ministr financí Slovinské republiky Andrej Bajuk na konferenci pořádané Zastoupením Evropské komise v ČR (Praha, 6. 6. 2008), 80 % rozdílu mezi vyšší inflací ve Slovinsku oproti průměru eurozóny lze připsat právě těmto globálním vlivům. Jako specifický faktor bylo zmíněno též nedostatečně konkurenční prostředí ve slovinském sektoru obchodu a služeb. Ministr Bajuk kategoricky vyloučil kauzalitu mezi zavedením eura a následným vzedmutím cenové hladiny.

Na vysoké hodnoty inflace slovinská vláda reagovala v lednu 2008 vyhlášením protiinflačních opatření zaměřených na udržitelnou mzdovou politiku a na zvýšení konkurenceschopnosti v segmentu obchodních řetězců.

Více o zavedení eura ve Slovinsku zde.