Na co nezapomenout a čeho se vyvarovat při zavádění eura
Vydáno
Úřad vládního zmocněnce pro zavedení eura v Polsku, v úzké spolupráci s Evropskou komisí, uspořádal ve dnech 10. a 11. března 2011 dvoudenní konferenci pod názvem Euro changeover – what should or shouldn’t be done? Conference on Euro Changeover Preparations. Cílem této reprezentativní akce bylo shromáždit zajímavé osobnosti ze zemí eurozóny, které se podílely na zavádění eura ve svých zemích. Konference zaujala již svým formátem, který spojoval v jednotlivých blocích vystoupení řečníků jak ze starých členů EU, kteří přijímali euro v první vlně, tak i z nových členů EU, kteří vstupovali do eurozóny v pozdějších letech. (Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko a Estonsko).
Konfrontace zkušeností se zaváděním eura různými zeměmi v různých dobách upozornila na důležité okolnosti, které usnadňují pozdější začleňování do eurozóny. Zdůrazněny byly zejména následující skutečnosti:
-
euro je známá a etablovaná měna s širokým mezinárodním rozšířením,
-
v nově vstupujících zemích působí zahraniční subjekty obeznámené s technickými aspekty zavádění eura ve svých mateřských zemích,
-
obecnou metodou se stal přistup „velkého třesku“, na rozdíl od dřívějšího scénáře s dlouhým přechodným obdobím.
Během konference několikrát zaznělo, že současných 17 členů eurozóny představuje 17 úspěšně realizovaných plánů technických příprav. Tyto plány se na jedné straně vyznačují některými specifickými a jedinečnými rysy, na druhé straně však mají i společné základní stavební bloky, mezi něž zástupce Evropské komise Benjamin Angel zahrnul:
-
rozsáhlé předzásobení bankovního a podnikového sektoru eurovým oběživem,
-
rychlé a bezporuchové stahování národního oběživa,
-
náročnou adaptaci informačních systémů,
-
duální označování cen,
-
účinnou a dobře rozfázovanou komunikační kampaň.
Konference byla rozdělena do tematických bloků, které pokrývaly základní oblasti technických příprav: výměnu hotovostí, přípravu finančního a nefinančního sektoru, přípravu veřejné správy a územních samospráv, ochranu spotřebitele a komunikační kampaň. Zdůrazňována byla potřeba úzké spolupráce všech hlavních aktérů soukromého i veřejného sektoru, stejně jako i nutnost včasného zahájení adaptačních aktivit.
V samostatném bloku vystoupil zástupce polského Ministerstva financí Marek Rozkrut, který seznámil účastníky konference s aktuálním stavem příprav na zavedení eura v Polsku. Ty mají v letošním roce vyvrcholit přijetím Národního plánu zavedení eura. Větší časový prostor byl dán též představiteli estonského Ministerstva financí Tanelu Rosovi, jenž se podělil o čerstvé zkušenosti se zaváděním eura ve své zemi. Konferenci zakončil panel expertů z Visegrádské skupiny zemí a Estonska, kteří mají osobní zkušenosti s průběhem technických příprav ve svých zemích. Českou republiku v tomto bloku reprezentoval národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek.
Zleva doprava:
Marek Rozkrut– Director of Financial Policy, Analyses and Statistics Department, Supervisor of the Bureau of Government Plenipotentiary for Euro Adoption in Poland, Ministry of Finance, Poland
Dávid Gulyás– Head of Economic Forecasting and Modelling Unit, Ministry for National Economy, Hungary
Oldřich Dědek– Chief Coordinator for Euro Adoption in the Czech Republic, Ministry of Finance, Czech Republic
Igor Barát– Member of the Board of Directors, Poštová Banka, Former Plenipotentiary of the Government of the Slovak Republic for Introduction of the Euro, Slovakia
Tanel Ross– Deputy Secretary for Development, European Union and Foreign Relations, Ministry of Finance, Estonia