Nedostatečná koordinace rozpočtových politik v EU, jejíž důsledky byly pocítěny během hospodářské a finanční krize, si vynutila důslednou reformu fiskálních pravidel, upravených Paktem stability a růstu. Mezi nejdůležitější změny se řadí nová opatření, jež byla obsažena v právních normách tzv. šestibalíčku (six-pack) a dvojbalíčku (two-pack). První sada příslušných nařízení nabyla účinnost v prosinci 2011, druhá pak v květnu 2013. Hodnocení jejich účinnosti bylo součástí sdělení Komise, jež bylo publikováno koncem listopadu 2014.

Pakt stability a růstu je členěn na preventivní a nápravnou větev, přičemž do obou těchto částí byly šestibalíčkem vneseny důležité novinky:

• V preventivní větvi byl uplatněn koncept významné odchylky od střednědobého cíle či od trajektorie směřující k tomuto cíli. Zformulováno bylo pravidlo, které omezuje rozpočtové výdaje v členských zemích EU, u nichž byla významná odchylka zjištěna. Nedostatečná korekce významné odchylky může pro členy eurozóny vyústit do finančních sankcí.
• Nápravná větev byla doplněna o dluhové pravidlo, jehož porušení může být, po přihlédnutí k dalším okolnostem, důvodem pro zahájení procedury při nadměrném schodku. Na členy eurozóny, kteří se neřídí doporučeními jmenované procedury, se vztahují zpřísněné sankce.

Dvojbalíček zavedl další povinnosti pro členské země eurozóny:

• Důslednější dohled Komise a Rady nad úsilím směřujícím ke korekci nadměrného deficitu.
• Vydávání stanovisek Komise a Rady k návrhům státních rozpočtů.
• Pravomoc Komise adresovat členské zemi s nadměrným deficitem vlastní doporučení.
• Povinnost zemí s nadměrným deficitem zpracovávat programy ekonomického partnerství, které objasňují fiskální a strukturální reformy zaměřené na trvalé odstranění nadměrného deficitu.

Komise se domnívá, že lze vysledovat přínosy nových fiskálních pravidel, a to i navzdory jejich krátkému působení i obtížnému oddělení jejich účinků od jiných vlivů. Fiskální konsolidace zaznamenala určitý pokrok, když v průměru za země EU rozpočtový deficit poklesl ze 4,5 % HDP v r. 2011 na 3 % HDP v r. 2014. Většina členských zemí učinila pokrok na cestě k dosažení střednědobého cíle a významná odchylka doposud nebyla nikde zjištěna. V mezidobí od přijetí šestibalíčku do konce srpna 2014 počet zemí v proceduře nadměrného deficitu klesl z 23 na 11. Na podzim 2013 se poprvé uskutečnilo nezávislé hodnocení rozpočtových návrhů evropskými institucemi, které posunulo těžiště fiskální koordinace od hodnocení ex-post k názorové výměně ex-ante. Na národní úrovni vznikla řada nezávislých orgánů, jejichž úkolem je sledovat dodržování národních pravidel obezřetné fiskální politiky.

Podle Komise je předčasné formulovat definitivní závěry. Je třeba brát na vědomí, že nový rámec fiskální konsolidace byl doposud testován jen v atypickém prostředí hluboké finanční a hospodářské krize, následované obdobím křehkého oživování. Jeho efektivita se však může plně projevit až v dobrých ekonomických časech, a to v závislosti na jeho schopnosti předcházet krizovým situacím. Neprověřena zůstává též účinnost sankčních mechanismů, jelikož doposud žádné finanční postihy vůči některé členské zemi eurozóny uplatněny nebyly.

Určité nedostatky jsou vytýkány též stávajícímu uspořádání ekonomického dohledu v rámci evropského semestru. Komisi se nelíbí určitá složitost vazeb mezi jeho dílčími prvky, která snižuje transparentnost celého procesu a vyvolává komunikační problémy. Za klíčový předpoklad důslednějšího osvojení si nových pravidel členskými státy je považováno větší zapojení národních parlamentů do uplatňovaných procedur evropského semestru.

European Commission: Economic Governance Review, COM(2014) 905 final