Analýza Komise poukazuje na silné i slabé stránky pravidel Paktu stability a růstu, reformovaných v průběhu finanční a hospodářské krize.

Poprvé v historii evropské integrace byl vytvořen dohledový mechanismus se skutečným evropským mandátem.

Strukturální reformy ve zranitelných zemích eurozóny jsou jedinou cestou k udržitelnému růstu a trvalému zvyšování životní úrovně.

Vstup Litvy do eurozóny si v Evropské centrální bankce vyžádá přechod na systém rotace hlasovacích práv.

Nadpoloviční většina obyvatel EU hodnotí pozitivně hospodářskou a měnovou unii s jednotnou měnou euro.

Fiskální plány členských zemí EU musí řešit obtížné dilema mezi fiskální konsolidací a podporou hospodářského růstu.

Od 1. ledna 2015 se Litva stane v pořadí již devatenáctou členskou zemí EU, která přijala euro za svoji zákonnou měnu.

Řecká ekonomika vysílá povzbudivé signály o svém ozdravování a o efektivnosti podstupovaného nápravného programu.

Většina obyvatel Lotyšska je spokojena s tím, jak proběhla historická měnová událost v jejich zemi – přechod z latů na eura.

Hloubkové analýzy Komise dokladují nerovnoměrný pokrok při odstraňování makroekonomických nerovnováh v EU.

Bankovní unie upevní stabilitu eurozóny zesíleným bankovním dohledem, prohloubením finanční integrace a zlepšeným sdílením rizik.

Po Estonsku a Lotyšku se k přijetí eura chystá Litva jako poslední z trojice pobaltských republik. Cílovým datem je 1. leden 2015.