Dohled nad makroekonomickými nerovnováhami v členských státech EU se stal ustálenou součástí nového rámce pro koordinaci hospodských politik, známého pod názvem Evropský semestr. Začátkem března 2014 již potřetí na tomto základě Komise publikovala výsledky hloubkového přezkumu v zemích, v nichž předtím pomocí sady ukazatelů identifikovala existenci makroekonomických nerovnováh.

Procedura makroekonomického dohledu každoročně začíná Zprávou o varovném mechanismu, v níž Komise zjišťuje, které členské země nevykazují příznaky nerovnovážného vývoje a které naopak vyžadují důslednější analýzu kvůli možnému výskytu makroekonomických nerovnováh. Zpráva se nezabývá zeměmi v nápravném programu (aktuálně se jedná o Kypr, Portugalsko, Rumunsko a Řecko), jenž sám je spojen s přísným dohledem nad plněním podmínek zpřístupňujících čerpání zahraniční finanční pomoci.

Pouze sedm členských států EU obstálo v předběžném testu na absenci makroekonomických nerovnováh: Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rakousko a Slovensko. Zbylých sedmnáct bylo podrobeno hloubkovému přezkumu. Mezi nimi u třech členských zemí (Dánsko, Lucembursko a Malta) Komise dospěla k závěru, že nerovnováhy nehrozí. Proti tomu u čtrnácti členů byla konstatována přítomnost nerovnováh (Belgie, Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Slovinsko, Švédsko, Španělsko a Velká Británie), z nichž u tří členů (Chorvatsko, Itálie, Slovinsko) byly nerovnováhy označeny za nadměrné.

V dalším kroku Evropského semestru členské státy předkládají Komisi do konce dubna své národní programy reforem a stabilizační a konvergenční programy. V nich by měly adekvátně reagovat na zjištění makroekonomického dohledu. Komise svůj pohled na připravované hospodářské a rozpočtové politiky národních vlád následně vtělí do hlavního výstupu Evropského semestru, jímž jsou doporučení pro jednotlivé země (Country Specific Recommendations). Vůči zemím s identifikovanými nadměrnými nerovnováhami Komise zváží další postup, jenž nevylučuje zahájení procedury při nadměrné nerovnováze s možností udělení peněžitých sankcí.

Analytické výsledky hloubkového přezkumu ukazují, že příčiny nerovnováh a jejich potenciální rizika se liší mezi členskými zeměmi EU. A také že se mění povaha hlavních nerovnováh. V řadě zemí poměrně výrazné zlepšení vykázaly deficity běžného účtu platební bilance, a to v reakci na úsilí snížit dřívější ztráty ve vnější cenové konkurenceschopnosti. Velkou výzvou na druhé straně zůstává dopad procesu oddlužování soukromého i veřejného sektoru na spotřebu a investice, který probíhá v prostředí nízké inflace a vysokých úrovní nezaměstnanosti.

Zdaleka ne konsensuálně je sdílen pohled Komise na zařazení Německa mezi země vykazující makroekonomické nerovnováhy. Komise této zemi vytýká příliš vysoké přebytky běžného účtu platební bilance, které podle jejího názoru nejsou jen projevem vysoké konkurenceschopnosti německých vývozů, ale též důsledkem ochablé domácí poptávky, na jejíž oživení by se tudíž německá hospodářská politika měla zaměřit.

Komise apeluje na členské země, aby nepolevovaly v úsilí při odstraňování makroekonomických nerovnováh. K jejich hromadění docházelo po více než celou minulou dekádu, takže jedině soustavné úsilí o nápravu zaručí Evropě návrat k udržitelnému růstu a k trvalému snížení nezaměstnanosti.