Litevská vláda provedla několik významných kroků, které činí důvěryhodným závazek, že od příštího roku by se euro mělo stát v Litvě zákonnou měnou. V červnu 2013 byl schválen aktualizovaný Národní plán zavedení eura. Společně s aktualizací národního plánu byla odsouhlasena komunikační strategie. Připravován je Zákon o zavedení eura, jenž bude přijat bezprostředně poté, co Rada EU rozhodne, že Litva splnila veškeré podmínky pro zavedení eura. Souběžně s tím jsou přezkoumávány zákony, jež je nutné adaptovat s ohledem na záměr nahradit eurem stávající národní měnu, kterou je litevský litas.

Technické přípravy na zavedení eura v Litvě jsou koordinovány Komisí pro koordinaci zavedení eura, která byla ustavena v únoru 2013. V jejím čele stojí premiér Litevské republiky a dalšími dvěma členy jsou ministr financí a guvernér litevské centrální banky. Informace o probíhajících přípravách lze získat na oficiálních webových stránkách věnovaných zavedení eura v Litvě (www.euro.lt), na stránkách Bank of Lithuania (http://www.lb.lt/euro) a na stánkách litevského ministerstva financí (www.finmin.lt).

Vyhlídky Litvy na kladné rozhodnutí Rady EU o přijetí do eurozóny se zdají být realistické ve světle současného i předpokládaného makroekonomického vývoje. Konvergenční program z dubna 2013 uvádí průměrnou inflaci za r. 2013 ve výši 2,4 % a 2,8 % v roce příštím, což činí pravděpodobným splnění inflačního kritéria. S rezervou jsou plněna obě fiskální kritéria. Podíl deficitu veřejných financí na HDP vykázal v r. 2013 hodnotu 2,5 % a v r. 2014 má klesnout na 1,5 %, což je výrazně pod referenční hodnotou 3 %. Podíl dluhu veřejných financí na HDP dosáhl na konci r. 2013 výsledných 39,7 %, přičemž referenční hodnota je 60 %. Litva dlouhodobě plní kurzové kritérium, do kurzového uspořádání ERM II vstoupila na konci června 2004, s měsíčním odstupem od získání členství v EU.

Litva se již podruhé uchází o členství v eurozóně. Poprvé byla omítnuta v r. 2006 z důvodu nesplnění inflačního kritéria. Poměrně velký rozruch v tehdejší době vyvolalo překročení referenční hodnoty o pouhých 0,1 procentního bodu. Hodnotící instituce Komise a ECB ale své odmítavé stanovisko odůvodnily též nepříznivým trendem ve vývoji litevské inflace, který podle jejich názoru porušoval podmínku udržitelnosti cenové stability, jež je součástí inflačního kritéria. V současné době naopak panuje oprávněná důvěra, že litevská ekonomika již nebude mít problém vyhovět všem požadavkům maastrichtských konvergenčních kritérií.