Počínaje 4. listopadem 2014 se Evropská centrální banka po roce intenzivních příprav ujala svých pravomocí v dohledu nad bankovním sektorem eurozóny. Spuštěn byl jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism, SSM), tvořící důležitou součást vznikající bankovní unie. V tomto systému ECB bude vykonávat přímý dohled nad 120 významnými bankami zúčastněných zemí, které drží téměř 82 % bankovních aktiv v eurozóně.

Účastníkem SSM jsou automaticky všechny země eurozóny. Ostatní země EU, které nezavedly euro jako svou měnu, se mohou k tomuto mechanismu připojit přistoupením k tzv. „úzké spolupráci“ s ECB.

SSM je budován na principu „jednoty v rozmanitosti“, který se osvědčil při provádění jednotné měnové politiky. To znamená, že se může opírat o politickou dohodu na evropské úrovni ohledně sledovaných cílů, dále pak o nezávislou nadnárodní dohledovou autoritu vybavenou dostatečnými pravomocemi při vykonávání svěřeného mandátu a v neposlední řadě o integrovaný systém národních orgánů dohledu.

Banky, na které ECB bude přímo dohlížet, jsou nazývány významnými bankami. Při posuzování významnosti se uplatňují následující kritéria:

• banka má hodnotu aktiv převyšující 30 mld. EUR,
• banka má ekonomický význam pro jednotlivou zemi i pro EU jako celek,
• rozsah přeshraničních aktivit banky činí více než 20 % jejích celkových aktiv nebo závazků,
• banka je příjemcem pomoci z evropských záchranných mechanismů.

ECB bude vykonávat přímý dohled nad významnými bankami prostřednictvím společných týmů dohledu (Joint Supervisory Teams, JSTs). Každá z dohlížených bank má ustaven svůj dohledový tým, který je složen ze zástupců ECB a národních dohledových orgánů ze zemí, v nichž banka vyvíjí činnost.

Dalších asi 3400 bank, které jsou označovány jako méně významné úvěrové instituce, bude nadále podléhat přímému dohledu národních orgánů. V zájmu uplatňování jednotných standardů však ECB může kdykoli rozhodnout o převzetí dohledu. Seznam významných a méně významných bank bude pravidelně aktualizován.

Vznik jednotného mechanismu dohledu byl reakcí na nedávnou finanční krizi, která způsobila výraznou fragmentaci finančního sektoru eurozóny a obnažila slabiny dohledového systému roztříštěného do národních jurisdikcí. Na tyto závažné nedostatky upozornila vlivná Larosièrova zpráva z února 2009, která doporučila provést reorganizaci dohledových činností, aby EU byla schopna efektivně reagovat na urgentní výzvy přesahující národní hranice.

Uvedeným cílům, jež sledují obnovení důvěry v evropský bankovní sektor, má SSM napomoci důsledným uplatňováním následujících zásad:

• jednotný přístup ke každodennímu dohledu,
• výkon harmonizovaných úkonů dohledu,
• přijímání nápravných opatření,
• zajišťování konzistentního uplatňování nařízení a opatření dohledu.