Jih eurozóny se řadí mezi oblasti nejvíce zasažené světovou finanční a hospodářskou krizí. Zevrubné nápravné programy byly uzavřeny s Řeckem a Portugalskem, závažnými projevy zranitelnosti byly postiženy Itálie a Španělsko. Tyto země podstupují náročné a mnohdy i bolestivé reformní procesy, aby pozvedly svoji konkurenceschopnost a produktivitu jako jediné cesty zaručující udržitelný růst a trvalé zvyšování životní úrovně.

Nedávno publikovaná studie Evropské komise s názvem Market Reforms at Work  je podnětná svým zaměřením na několik souběžně sledovaných cílů:

• Přiblížit obsah reforem na produktových trzích, které jsou prováděny ve výše zmíněných čtyřech zemích.
• Nabídnout konzistentní metodologii pro hodnocení reforem na produktových trzích, která by byla aplikovatelná i mimo rámec čtyř analyzovaných zemí.
• Zodpovědět prostřednictvím vhodně volených indikátorů otázku, zda uskutečňované reformy přinášejí první výsledky.
• Odhadnout potenciální ekonomický dopad mnoha dílčích reforem na souhrnnou produktivitu.

Studie upozorňuje, že minimálně ze tří důvodů není jednoduché vysledovat faktický dopad reforem. Za prvé, plný efekt strukturálních reforem se obvykle dostavuje ve středním až dlouhém časovém období. Za druhé, není snadné oddělit efekty reforem od projevů hospodářské krize. A v neposlední řadě je toto zkoumání obtížné i kvůli tomu, že efekty reforem jsou nejviditelnější teprve po obnovení důvěry a hospodářské aktivity, jež se dostavují právě díky uskutečněným reformám.

Je nutné též respektovat skutečnost, že reformy na produktových trzích zahrnují vysoce různorodou paletu opatření hospodářských politik na mikroekonomické úrovni. Studie zdůrazňuje význam dobré znalosti obsahové náplně prováděných reforem, která vytváří nezbytný základ pro hodnocení dopadů přijímaných rozhodnutí. Za tímto účelem byly vytipovány následující klíčové oblasti, jež se staly předmětem podrobného monitoringu: liberalizace služeb, zlepšení podnikatelského prostředí s důrazem na odstraňování bariér pro začínající podniky, zvýšení efektivnosti civilního soudnictví se zaměřením na procedury úpadkového řízení a opatření proti pozdnímu placení institucemi veřejného sektoru.

Reformy na produktových trzích vesměs sledují zvýšení konkurence mezi poskytovateli zboží a služeb a zlepšení jejich produktivity. Proto nebývají náročné na rozpočtové dopady. Nicméně se neprosazují snadno, neboť se střetávají s vestavěnými zájmy vlivných ekonomických aktérů a pro malou popularitu i s rezistencí politických reprezentací. Jejich přímé náklady se dostavují okamžitě a v koncentrované podobě, zatímco jejich benefity jsou rozprostřeny jak v čase, tak napříč celou společností.

Studie klade nemalý důraz též na hodnocení průchodnosti transmisních mechanismů, jimiž opatření hospodářské politiky působí na chod ekonomiky. Tuto zprostředkující roli sehrávají zejména cenové a mzdové signály, jakož i faktory posilující konkurenci prostřednictvím snazšího vstupu a výstupu z odvětví. Nedílnou součástí posuzování účinnosti reforem proto musí být i sledování empirické evidence o funkčnosti těchto transmisních mechanismů.

Studie dochází k závěru, že výrazný restrukturalizační proces probíhá ve Španělsku následovaném Portugalskem, kde se také již dostavují první signály o pozitivních dopadech reforem. Určité zpoždění vykazuje Řecko, jehož problémem je i dostupnost potřebných dat. Pomalým tempem reformního procesu se doposud vyznačuje Itálie.

 

Economic and Financial Affairs: Market Reforms at Work in Italy, Spain, Portugal and Greece. European Economy 5/2014.