Program finanční pomoci Řecku se připravoval v době, kdy tato země byla zasažena extrémně vyhrocenými makroekonomickými nerovnováhami, eskalací vládního deficitu i dluhu, hlubokým úpadkem konkurenceschopnosti, jakož i důsledky nebývale rigidních domácích trhů. Bezprostředním cílem nápravného programu, který byl dohodnut v květnu 2010 a následně aktualizován v březnu 2012, proto muselo být obnovení rozpočtové a finanční stability. Na obou těchto frontách nyní Řecko dosahuje pozoruhodných výsledků.

Rozpočtový deficit řeckého vládního sektoru byl snížen z 15,6 % HDP v r. 2009 na 3,2 % v r. 2013. Vykázáním primárního přebytku byl s rezervou splněn rozpočtový cíl pro r. 2013 a fiskální trajektorie je na dobré cestě k dosažení primárního přebytku ve výši 3 % HDP, jak to požaduje rozpočtový cíl pro r. 2015. Rozsah celkového zlepšení rozpočtového hospodaření řecké vlády je o to více impresivní, vezme-li se v úvahu délka a hloubka utlumené ekonomické aktivity. Výrazného zlepšení dosáhla platební bilance, z níž zmizely deficity běžného účtu, které v r. 2013 vystřídal přebytek ve výši 0,7 % HDP. V r. 2014 se očekává návrat k hospodářskému růstu, jenž by měl být v následujících dvou letech následován robustnějším zotavením kolem 3 až 4 procent.

Lepšící se finanční podmínky se odrážejí v příznivějším investorském klimatu vůči Řecku. Řecká vláda je schopna vracet se po čtyřech letech na mezinárodní kapitálové trhy, jak o tom svědčí emise pětiletých dluhopisů z dubna 2014 za úrokových podmínek souměřitelných s předkrizovou situací v květnu 2010. Rostoucí důvěra v řeckou ekonomiku otevírá cestu na zahraniční finanční trhy též řeckým bankám. V březnu 2014, poprvé od r. 2009, se uskutečnila emise bankovních dluhopisů a akcií. Řecké banky se posupně zbavují závislosti na výlučném získávání likvidity od Evropské centrální banky.

Důležitou součástí nápravného programu jsou četná strukturální opatření, zacílená na zvýšení růstového potenciálu řecké ekonomiky. Uskutečněny či v běhu jsou ambiciózní reformy trhu práce, zahrnující decentralizaci mzdového vyjednávání, snížení neúměrně vysoké minimální mzdy či redukci četných nemzdových složek nákladů práce. Míra inflace zůstává pod průměrem eurozóny. Řecku se tím podařilo získat zpět cenovou konkurenceschopnost, kterou po celé předchozí desetiletí trvale ztrácelo.

V průběhu posledních let byl důsledné reorganizaci podroben daňový systém. S nemalým úsilím je modernizována a odpolitizována daňová správa, která získala široké kompetence v daňových a celních otázkách. Výběrem daní byly pověřeny specializované složky, bankovní převody a šeky nahradily platbu daní v hotovosti. Díky důslednější kontrole je postupně upevňována daňová disciplína.

Nedílnou součástí nápravného programu je rovněž důsledná racionalizace a modernizace státní správy. Plán na redukci zaměstnanosti v tomto sektoru o 150 000 osob a manažerských pozic o třetinu do r. 2015 se daří s určitými skluzy naplňovat. Pozornost se nyní přesouvá na zvyšování kvality státních zaměstnanců, čemuž mají napomoci systémy hodnocení výkonnosti a zvýšené nároky na přijímané zaměstnance.

Zevrubné hodnocení řeckého nápravného programu poskytovali finanční pomoci, což jsou Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, dochází k závěru, že program je v celkových rysech plněn. Implementační rizika nicméně stále zůstávají vysoká.

Zdroj: The Second Economic Adjustment Programme for Greece, Fourth Review. European Economy, Occasional Papers 192, April 2014.