V pořadí již třetí nápravný program na podporu finanční a ekonomické stability Řecka formálně vstoupil v platnost podpisem Memoranda o porozumění mezi Evropskou komisí a řeckou vládou dne 19. srpna 2015 . Tento program pokrývá období tří let a sleduje čtyři základní cíle: obnovení fiskální udržitelnosti, zabezpečení finanční stability, posílení konkurenceschopnosti a růstu, modernizaci státní správy. Při této příležitosti Evropská komise publikovala informační materiál, ve kterém formou otázek a odpovědí objasňuje základní fakta o cílech a obsahu této formy zahraniční pomoci.

Program uvažuje s finanční částkou do výše 86 mld. EUR. Potřebné zdroje mohou být v plném rozsahu pokryty z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jehož zůstatková kapacita v současné době činí přibližně 455 mld. EUR z celkové kapacity 500 mld. EUR. Vyčlenění finančních potřeb pro řecký nápravný program proto neklade nové finanční požadavky na členské země eurozóny. Zdroje v potřebné výši ESM získá na kapitálovém trhu, které následně použije na financování programu. Takovéto uspořádání nemá žádný přímý dopad na veřejný dluh v zemích eurozóny. Pokud by se v budoucnu do financování programu zapojil též Mezinárodní měnový fond, o jeho finanční účast by se snížila angažovat ESM.

I bez finanční spoluúčasti MMFzastává v programu důležitou roli. Byl zapojen do přípravy programu a také se bude podílet na monitorování jeho průběhu. Vymínil si však, že svoji vlastní finanční podporu zváží až po splnění dvou podmínek. Za prvé, v plném rozsahu musí být vyjasněn soubor fiskálních, strukturálních a finančních reforem. A za druhé, dosaženo musí být dohody o dodatečných opatřeních zajišťujících dlouhodobou udržitelnost řeckého dluhu. Podle analýz Komise a ECB lze udržitelnosti řeckého dluhu v současné době dosáhnout důvěryhodným programem reforem a úpravou dluhových podmínek, které nevyžadují odepisování dluhu. Euroskupina je připravena zvážit příslušná opatření po prvním přezkumu, avšak pouze v návaznosti na důsledné plnění podmínek nápravného programu.

Nápravný program vytyčil následující fiskální cíle pro primární přebytek: -0.25 % HDP v r. 2015, 0,5 % HDP v r. 2016, 1,75 % HDP v r. 2017 a 3,5 % HDP od r. 2018 dále. Primární přebytek znamená, že příjmy státu jsou vyšší než jeho výdaje po odhlédnutí od úrokových plateb. Jedná se o nezbytný předpoklad pro snižování celkového dluhu, tudíž i o zcela zásadní opatření k obnovení fiskální udržitelnosti a k návratu na trajektorii udržitelného růstu. K dosažení cílového primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP má přispět celá řada opatření, mezi nimi např. posílení příjmů z DPH, reforma penzijního systému, zefektivnění daňové správy, boj s daňovými úniky i strukturální reformy na podporu růstu při adekvátní ochraně zranitelných skupin.

Velká pozornost je v nápravném programu věnována privatizaci. Pod dohledem evropských institucí bude zřízen nezávislý privatizační fond, jehož úkolem bude identifikovat, pod svoji kontrolu přebírat a spravovat řecká aktiva určená pro privatizaci. Vloženy do něho budou akcie řeckých bank po dokončení jejich rekapitalizace, na kterou je v ESM vyčleněno 25 mld. EUR včetně nákladů na ukončení činnosti některých bank. Za prodej bankovních akcií je očekáván příjem ve výši 50 mld. EUR. Z této částky jedna polovina bude použita pro splacení rekapitalizační pomoci od ESM. Z druhé poloviny bude jedna polovina vyčleněna na snížení vládního dluhu a druhá polovina bude využita pro investice. Privatizace nefinančních institucí by měla do řeckého státního rozpočtu přinést 1,4 mld. EUR v r. 2015, 3,7 mld. EUR v r. 2016 a 1,3 mld. EUR v r. 2017.

Součástí nápravného programu je i jeho sociální dimenze, usilující o spravedlivé rozložení adaptačního břemene na celou řeckou společnost a o ochranu nejvíce zranitelných skupin. Evropská komise jako jedna ze smluvních stran programu se zaměří např. na tato opatření:

• zavedení garantovaného minimálního důchodu a poskytování všeobecné zdravotní péče
• hledání úspor v oblastech nedopadajících na běžné občany (snížení výdajů na obranu, eliminace privilegií a zneužívání veřejných výdajů)
• odstraňování zvýhodňujících daňových úlev a výjimek (např. pro některé ostrovy v sazbách DPH)
• modernizace systému kolektivního vyjednávání
• boj s podvody, korupcí a nejrůznějšími úniky
• podpora více transparentní a efektivní veřejné správy, reorganizace ministerstvech, posílení vazeb mezi odměňováním a odpovědností

Řada doprovodných iniciativ má zvýšit šance na úspěšný průběh programu. Jednou z nich je Plán pro pracovní místa a růst v Řecku, v němž by podle Komise mohlo být využito kolem 35 mld. EUR pro nejrůznější investiční akce. Uvažuje se také s pokračováním technické pomoci v oblasti klíčových reforem, jakými jsou daňová politika, daňová správa, přezkum systému sociálního zabezpečení či modernizace soudnictví. Komise je připravena rozšířit tuto pomoc i na energetickou politiku a na politiky pracovního trhu.

European Commission - The European Stability Mechanism Programme for Greece: Questions and Answers