Do debaty, zda Velká Británie má zůstat či odejít z Evropské unie, vstoupilo i britské ministerstvo financí. To publikovalo důkladnou a číselně zdokumentovanou analýzu dlouhodobých důsledků, které by mělo rozhodnutí o vystoupení z EU na zahraniční obchod a přímé zahraniční investice. Podle autorů studie je to totiž právě dlouholetá historie obchodně a investičně otevřené ekonomiky, které Spojené království vděčí za své ekonomické úspěchy.

Varianta zachování členství v EU je brána jako referenční scénář, s nímž jsou porovnávány tři možné alternativy, které by Velká Británie mohla sledovat jako nečlen Evropské unie. Výsledný závěr je pak ten, že každá z těchto alternativ by s sebou nesla trvalé negativní dopady na obchodní a investiční toky v evropském i celosvětovém měřítku, které by vysoce převyšovaly nad potenciálními výhodami z opuštění EU.

Scénář členství v Evropském hospodářském prostoru

Přistoupení k EHP, které některým evropským zemím mimo EU (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) zaručuje poměrně rozsáhlý přístup na jednotný trh, představuje nejméně destruktivní zásah do stávajících obchodních toků. Automaticky však s sebou nese závazek respektovat pravidla vnitřního trhu bez možnosti se podílet na jejich tvorbě. Velká Británie by se tímto krokem vzdala svého silného vlivu na utváření pravidel v důležitém segmentu obchodních vztahů s EU, kam směřuje kolem 44 % britských vývozů. Je zřejmé, že postupem času by se pravidla, jimž podléhá britský obchod, vyvíjela ve prospěch zbývajících členů EU a nikoli ve prospěch UK. Znovuzavedena by musela být cla u zemědělských komodit a rybolovu, jelikož toto jsou odvětví, které dohoda o EHP nepokrývá.

Scénář vyjednání bilaterálních dohod

Po odchodu z EU by Velká Británie mohla vsadit na vyjednání výhodné dohody s EU, podobně jako EU má uzavřeny dvoustranné dohody se Švýcarskem, Tureckem nebo Kanadou. Zpráva ale upozorňuje, že doposud žádný z těchto států nebyl schopen vyjednat rozsáhlý přístup na jednotný trh bez povinnosti akceptovat regulatorní pravidla EU, volný pohyb osob a finanční příspěvky do EU. Odchodem z EU by Velká Británie již nemohla těžit z dohod o volném obchodu, které má EU uzavřeny s třetími stranami. S více než 50 státy by musely být aktualizovány stávající dohody a s dalšími 67 státy by musely být zahájeny práce na nových obchodních dohodách. Bilaterální dohody by také přinesly více restrikcí v oblasti netarifních bariér, na jejichž odstraňování mají zájem zejména vyspělé země, jakou je Velká Británie. Obtížná vyjednávání by patrně probíhala se samotnou EU, což by se během přechodného období s obtížně předvídatelnou délkou odrazilo ve zvýšené nejistotě s negativními dopady na investice a stabilitu finančních trhů. S většími restrikcemi by patrně musel počítat rozsáhlý sektor služeb, jehož podíl na HDP dosahuje téměř 80 %.

Scénář členství ve Světové obchodní organizaci bez specifické dohody s EU

Jedině tento scénář by vyvázal Velkou Británii ze všech formálních závazků, které přináší přístup na vnitřní trh EU. Současně by to byl nejnákladnější scénář, který by významným způsobem omezil přístup Velké Británie na globální trhy a projevoval by se v zavedení širokého spektra tarifních i mimotarifních bariér. Pravidla WTO také vyžadují, aby vyjednaná nulová cla se zeměmi EU byla poskytnuta všem dalším členům WTO, s nimiž by nebyla uzavřena dohoda o preferenčních obchodních vztazích. Tím by si ale Británie výrazně oslabila negociační pozici při vyjednávání nových dohod. Alternativně by musela být zvednuta cla v obchodu s EU. Snížena by byla přitažlivost Británie jako destinace přímých zahraničních investic při vědomí, že tři čtvrtiny zahraničních investorů uvádějí přístup na evropský trh jako důvod pro jejich rozhodnutí investovat v UK.

Kvantifikace dlouhodobých dopadů britského odchodu z EU

Z číselných údajů, k nimž analýza dospívá, je zajímavý odhad roční ztráty HDP na jednu domácnost po dobu 15 let. Pro scénář EHP je to 2600 liber, pro scénář bilaterálních dohod 4300 liber a pro scénář WTO 5200 liber. Odhod z EU by také měl výrazné dopady na příjmy veřejných rozpočtů. Ty by byly po 15 letech nižší o 20 mld. liber ve scénáři EHP, o 36 mld. liber ve scénáři bilaterálních dohod a o 45 mld. liber ve scénáři WTO.

 

HM Treasury analysis: the long-term economic impact of EU membership and the alternatives (Cm 9250, April 2016)

HM Treasury analysis: the immediate economic impact of leaving the EU (Cm. 9292, May 2016)