V pravidelných dvouletých intervalech, případně na požádání členské země, Evropská komise zpracovává konvergenční zprávu, jejímž úkolem je vyhodnotit plnění podmínek pro vstup do eurozóny. Souběžné s ní zprávu se stejným zaměřením vyhotovuje také Evropská centrální banka. V červnu 2016 toto hodnocení bylo provedeno u sedmi členských zemí EU, které disponují pouze dočasnou výjimkou ze zavedení eura. Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Hodnoceny nebyly Dánsko a Velká Británie jako dvě země s trvalou výjimkou ze zavedení eura.

Na základě Smlouvy o fungování Evropské unie se těžištěm hodnocení stává plnění tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií. Ta se zaměřují na posouzení cenové stability, stavu veřejných financí, konvergence dlouhodobých úrokových sazeb a kurzové stability. Poslední jmenované kritérium je specifické tím, že jeho plnění je podmíněno politickým rozhodnutím o zapojení do kurzového uspořádání ERM II. A právě kvůli absenci tohoto politického kroku konvergenční zprávy musely konstatovat nepřipravenost na vstup do eurozóny. Z pohledu plnění ostatních „nepolitických“ kritérií by se kvalifikovaly Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.

Zajímavá byla konstrukce referenční hodnoty cenového kritéria. Jako tři země s nejlepšími výsledky cenové stability byly identifikovány Bulharsko, Slovinsko a Španělsko, přičemž u všech z nich inflace byla záporná. Hodnotitelské instituce tak opětovně aplikovaly názor, že i deflace může být využita pro potřeby hodnocení kritéria, pokud v dané ekonomické situaci odráží obvyklý jev. Odhlíženo je však od příliš odlehlé deflace, pokud by byla důsledkem specifických podmínek příslušné země. Z tohoto důvodu nebyly použity záporné hodnoty kyperské inflace (důsledky nápravného programu) a rumunské inflace (výrazné snížení sazby DPH).

Konvergenční zpráva Komise se kriticky vyjadřuje k fiskálnímu rámci České republiky, který označuje za jeden z nejslabších v EU. Vytýkány jsou opakované odklady v přijímání opatření na jeho posílení, což oddaluje plnou transpozici směrnice o národních fiskálních rámcích do českého legislativy.

Konvergenční zpráva Evropské komise ve své úvodní části také zdůrazňuje, že hodnocení dosaženého stupně konvergence a její udržitelnosti se již neomezuje pouze na tradiční hodnocení maastrichtských kritérií. Bere v úvahu též nové prvky ve struktuře ekonomického vládnutí v EU a eurozóně, které byly zavedeny v reakci na finanční, hospodářskou i dluhovou krizi. Jmenovitě se jedná o zesílená pravidla Paktu stability a růstu a o dohled nad makroekonomickými nerovnováhami. Tento přístup má zajistit více integrovaný pohled na hospodářské výzvy v oblasti fiskální udržitelnosti, konkurenceschopnosti, stability finančních trhů a hospodářského růstu.

Nedílnou součástí konvergenčních zpráv je posouzení právní slučitelnosti národní legislativy se závazky a povinnostmi člena hospodářské a měnové unie v okamžiku přijetí eura. V tomto směru konvergenční zprávy upozorňují na prvky nekompatibility u všech hodnocených zemí s výjimkou Chorvatska.