Česká republika se svým vstupem do Evropské unie zavázala k přijetí společné evropské měny, jakmile splní stanovené podmínky. O konkrétním termínu, kdy euro nahradí českou korunu, rozhodne Vláda ČR. Ta se každoročně touto otázkou zabývá v závěru roku. Jako podklad pro její rozhodování slouží materiál "Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou", jehož společným předkladatelem jsou Ministerstvo financí a Česká národní banka.

V letošní verzi tohoto materiálu zpracovatelé nedoporučují stanovit datum vstupu České republiky do eurozóny. Tento závěr vychází z přesvědčení, že v podmínkách současné světové finanční krize jsou jak výhled plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, tak zejména udržení a další zvyšování dosaženého stupně sladěnosti české ekonomiky s eurozónou značně nejisté. V důsledku toho by česká koruna neměla být v příštím roce zapojena do mechanismu měnových kurzů ERM II. Neboť tento mechanismus je založen na principu fixního kurzu a v současných podmínkách náhlých změn toků krátkodobého kapitálu by pobyt české koruny v ERM II mohl přinášet nemalé komplikace a vyvolávat makroekonomické náklady.

První část materiálu posuzuje stupeň plnění maastrichtských konvergenčních kritérií i očekávaný výhled jejich plnění do budoucna. Čtyři konvergenční kritéria se týkají

• vysokého stupně cenové stability patrného z vývoje inflace,
• dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí hodnocené prostřednictvím vývoje vládního deficitu a vládního dluhu,
• stability měnového kurzu hodnocené pohybem kurzu uvnitř normálního fluktuačního rozpětí systému ERM II po období dvou let bez devalvace,
• stálost nominální konvergence odrážející se v úrovni dlouhodobých úrokových sazeb.

Materiál poukazuje na lepšící se stav veřejných financí. Strukturální deficit by se měl v následujících letech pohybovat okolo 1,5 % HDP, což by mělo zajistit, že hodnota tohoto ukazatele nepřevýší povolenou mez 3% HDP ani v případě očekávaného ekonomického zpomalení. Při hodnocení kritéria cenové stability je zdůrazněno, že v roce 2008 výjimečně nedochází k jeho plnění. Proinflační faktory v podobě úpravy nepřímých daní či extrémního nárůstu světových cen potravin a energií významně, nicméně dočasně posunuly inflaci nad referenční hodnotu kritéria. V roce 2009 se očekává znatelné snížení inflace a opětovné plnění tohoto kritéria. Kritérium kurzové stability Česká republika neplní z důvodu své neúčasti v kurzovém mechanismu ERM II. Současná světová krize zvyšuje kolísavost kurzu české koruny. Vstup do ERM II a plnění tohoto kritéria proto v současné době dle názoru ČNB vytváří značná rizika. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní a ani výhled do budoucna nenaznačuje nějaké problémy.

Přehled plnění Maastrichtských konvergenčíh kritérií v ČR

	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011
Kritérium cenové stability (HICP, %)
Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací	1,0	1,4	1,3	2,6	2,4	2,4	1,7
Hodnota kritéria	2,5	2,9	2,8	4,1	3,9	3,9	3,2
ČR	1,6	2,1	3,0	6,4	2,9	3,0	2,5
Saldo sektoru vládních institucí ( v % HDP)
Hodnota kritéria	-3,0	-3,0	-3,0	-3,0	-3,0	-3,0	-3,0
ČR	-3,6	-2,7	-1,0	-1,2	-1,6	-1,5	-1,2
Vládní dluh (v % HDP)
Hodnota kritéria	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0	60,0
ČR	29,8	29,6	28,9	28,8	27,9	26,8	25,5
Desetileté výnosové míry vládních dluhopisů (%)
Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací	3,4	4,2	4,4	4,6	3,9	3,2	3,2
Hodnota kritéria	5,4	6,2	6,4	6,6	5,9	5,2	5,2
ČR	3,5	3,8	4,3	4,7	4,4	4,3	4,2

Druhá část materiálu posuzuje připravenost české ekonomiky nad rámec povinně plněných konvergenčních kritérií a obsahuje hodnocení cyklické a strukturální sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. V této části se konstatuje, že v posledních letech se české ekonomika vzhledem k vysokému hospodářskému růstu výrazně přiblížila k průměru ekonomické úrovně eurozóny. Mezi ekonomické ukazatele hovořící pro přijetí eura v České republice patří již tradičně zmiňovaná vysoká míra otevřenosti české ekonomiky nebo velká obchodní a vlastnická provázanost s eurozónou. Druhou skupinu tvoří ukazatelé, které představují úzká hrdla fungování české ekonomiky v rámci eurozóny. Pozornost je věnována pružnosti ekonomiky a její schopnosti přizpůsobovat se šokům, odlišné cenové hladině a situaci na trhu práce. V těchto oblastech je konstatováno pouze dílčí zlepšování. Stabilizační funkci veřejných financí také omezuje malý pokrok v reformě důchodového systému.
Vláda ČR prozatím nestanovila termín zavedení eura v ČR.

• Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónouPDF (390kB)