Přehlíživý postoj některých členů EU k makroekonomickým nerovnováhám během první dekády eura byl vyhodnocen jako jeden z významných faktorů, jež přispěly k hloubce a délce krizového období v eurozóně. V reakci na traumatizující důsledky neléčených nerovnováh byl přijat nový nástroj pro koordinaci hospodářských politik, známý pod názvem makroekonomický dohled (macroeconomic surveillance). Legislativní rámec pro výkon tohoto dohledu byl založen právními normami šestibalíčku (Six-Pack), které nabyly účinnosti v prosinci 2011.

Makroekonomický dohled je strukturován po vzoru Paktu stability a růstu, což je patrné z jeho členění na preventivní větev, zaměřenou na předcházení makroekonomickým nerovnováhám, a nápravnou větev, usilující o korekci již existujících makroekonomických nerovnováh. Postupy tohoto dohledu se vztahují na všechny členské státy EU, s výjimkou peněžních sankcí, které lze ukládat pouze členům eurozóny. Z makroekonomického dohledu jsou vyňaty země v nápravném programu, jenž sám o sobě vyžaduje dodržování přísných podmínek pro poskytnutí finanční pomoci.

PREVENTIVNÍ VĚTEV

Každoroční aktivity prováděné v rámci preventivní větve začínají výkopem Komise, která publikuje materiál s názvem Zpráva o varovném mechanismu (Alert Mechanism Report, ARM). Důležitou součástí tohoto dokumentu je vyplněná výsledková tabulka (scoreboard), která pro každou členskou zemi EU uvádí naměřené hodnoty vytipovaných ukazatelů vnitřní a vnější nerovnováhy. Posuzována je míra překročení prahových hodnot těchto ukazatelů. Výsledková tabulka slouží k identifikaci zemí, které vyžadují hlubší ekonomickou analýzu z důvodu podezření na riziko makroekonomických nerovnováh.

V dalším kroku Komise zpracovává hloubkové analýzy pro země, na které upozornily indikátory výsledkové tabulky. Na základě širší množiny metod i informačních zdrojů následný přezkum může vyústit do tří možných závěrů:

• Není zjištěn větší problém a s dotčenou zemí se další procesní úkony zastavují.
• Konstatována je existence či možnost vzniku nerovnováh, které však nejsou závažné. Náměty na patřičnou korekci hospodářských politik jsou následně vydávány v rámci postupů evropského semestru.
• Zjištěna je existence závažných nerovnováh, načež s dotčenou zemí je zahájena procedura při nadměrné nerovnováze.

NÁPRAVNÁ VĚTEV

Členská země EU, s níž byla zahájena procedura při nadměrné nerovnováze (Excessive Imbalance Procedure, EIP), má povinnost vypracovat akční plán nápravy, jenž nastiňuje postup při odstraňování makroekonomických nerovnováh. Na plnění dílčích opatření plánu i jeho časových lhůt dohlíží Komise. Při zjištění závažných nedostatků může být člen eurozóny postihován peněžitými sankcemi. Za opakované předložení neuspokojivého akčního plánu může být uložena pokuta ve výši 0,1 % HDP. Za nedostatečné úsilí k nápravě je nejprve požadováno vytvoření úročeného depozita ve výši 0,1 % HDP, které se může změnit na pokutu. Při hlasování o sankcích se uplatňuje, shodně s Paktem stability a růstu, metoda obráceného hlasování kvalifikovanou většinou.

Makroekonomické nerovnováhy mohou zkomplikovat přijetí eura. Zpřísněný makroekonomický dohled, který se stal součástí právního prostředí EU, je využíván Komisí jako další významný informační zdroj při hodnocení procesu konvergence a jeho udržitelnosti v zemích usilujících o členství v eurozóně.