Evropská komise hodnotila zavedení eura na Slovensku
Vydáno
Komise 20. dubna 2009 zveřejnila své první ucelenější hodnocení zavedení eura na Slovensku. Konstatuje, že se na Slovensku osvědčil scénář „velkého třesku“, kdy byl pro duální oběh dvou měn (akceptaci plateb ve slovenských korunách i eurech) vymezen prostor pouhé dva týdny po datu zavedení eura. Stejně jako ve Slovinsku se ukázalo, že při řádné přípravě je toto období postačující pro bezproblémový přechod na novou měnu. Svědčí o tom i zjištění, že 91% obyvatel Slovenska se nesetkalo během duálního oběhu s problémy při opatřování si nové měny. Hodnocení Komise se zabývá všemi významnými aspekty zavedení eura na Slovensku, mezi jiným i opařeními k zamezení obav před růstem cen nebo komunikační kampaní k zavedení eura. Ve všech těchto ohledech vyznívá hodnocení pro Slovensko velmi pozitivně.
Stahování národní měny z oběhu a její nahrazování eurem začalo ještě před vlastním datem zavedení eura na Slovensku, jímž byl 1. leden 2009. Již před tímto datem existovala možnost bezplatné směny slovenských korun na eura v komerčních bankách podle platného přepočítacího koeficientu a rovněž nabídka různých eurových vkladových produktů, na něž bylo možné s předstihem převést aktiva držená ve slovenských korunách. Na vlastní uvedení nové měny do hotovostního oběhu bylo k dispozici 188 milionů eurobankovek, které byly vypůjčeny od Rakouské národní banky. Naproti tomu 500 milionů národních euromincí bylo vyraženo domácí mincovnou v Kremnici. Národní Banka Slovenska zajistila včasné předzásobení komerčních bank eurovou hotovostí (od září 2008) a komerční banky následně začaly vybavovat hotovostí podnikatelské subjekty (od konce října 2008). Následoval prodej tzv. startovacích eurových balíčků veřejnosti (od prosince 2008). Těmito kanály dokázaly komerční banky distribuovat veřejnosti a podnikatelům až jednu třetinu veškeré disponibilní eurové hotovosti ještě před vlastním datem zavedení eura.
Komise konstatuje, že procesy předzásobení novou měnou a výměny oběživa v období duálního oběhu byly na Slovensku dobře zvládnuty – pouze 8% Slováků zaznamenalo v této souvislosti nějaké potíže, ať již v komerčních bankách, bankomatech nebo při nákupech v hotovosti. Zároveň upozorňuje, že poptávka po startovacích balíčcích byla zjevně vyšší, než se předpokládalo, protože o ně byl z různých důvodů (včetně sběratelských) zájem i ze strany těch subjektů, které byly v dostatečné míře vybaveny eurovou hotovostí. Dalším zemím, které budou zavádět euro, se proto doporučuje mít k dispozici dostatečný počet startovacích balíčků. Vedle toho Komise doporučuje, aby v budoucnu nebylo v období duálního oběhu umožněno vracet při nákupech národní měnu a aby mzdy a důchody vyplácené v hotovosti nezahrnovaly bankovky nejvyšších denominací.
K zamezení možných obav spojujících zavedení eura s růstem cen přijalo Slovensko celou řadu opatření: zavedení tzv. etického kodexu, časté kontroly Slovenské obchodní inspekce, činnost tzv. cenového výboru či aktivity spotřebitelských sdružení. Etický kodex spočíval v dobrovolném závazku obchodníků plně respektovat pravidla pro přepočet cen z národní měny na euro a nezneužívat tyto operace k účelovému zvyšování cen. Prodejní místa respektující etický kodex byla vybavena logem, které na tuto skutečnost upozorňovalo spotřebitele. Ke kodexu se přihlásilo přibližně 20 tisíc prodejních míst. Slovenská obchodní inspekce kontrolovala správnost duálního označování cen od počátku jeho zavedení, tj. od 24. srpna 2008. Ke konci ledna 2009 provedla více než 25 tisíc kontrol, zejména v drobných provozovnách a službách. Výsledky se v čase zlepšovaly až k naprostému minimu pochybení - zejména díky tomu, že kontroly byly opakované a nesplnění kontrolních závěrů bylo spojeno se sankcemi. Rovněž byly řešeny stížnosti občanů, kdy ze 420 stížností byla jen jedna jediná shledána jako oprávněná. Souběžně s tím existoval institut tzv. černé listiny, kterou zveřejňovalo Sdružení slovenských spotřebitelů. Listina uváděla firmy, které v procesu přepočtu korunových cen na eura nedodržely zásadu ekvivalence a nedokázaly navýšení cen věcně odůvodnit. K únoru 2009 se jednalo o 12 firem, které se všechny staly předmětem důkladné kontroly ze strany obchodní inspekce. Cenový vývoj byl konečně monitorován také vládou zvlášť zřízeným tzv. cenovým výborem. Pokud dospěl tento výbor po detailním rozboru k názoru, že v určitém segmentu trhu došlo k „spekulativnímu“ růstu cen, mohl výbor navrhnou vládě cenovou regulaci dotčeného zboží nebo služby.
Komise hodnotí účinnost výše popsaných opatření velmi pozitivně. Zavedení eura na Slovensku nebylo objektivně spojeno s žádným významnějším inflačním dopadem a ani ze subjektivního pohledu občanů nebyl přechod na novou měnu spojen s výraznějším pocitem, že ceny rostou. Zatímco první výsledek je typický pro všechny země, které již euro zavedly, druhý lze považovat za významný úspěch Slovenska. Podařilo se zde totiž výrazněji eliminovat fenomén tzv. vnímané inflace známý z jiných zemí eurozóny, kdy se občané – v rozporu s objektivními statistickými daty – domnívají, že spolu s eurem se dostavil výrazný růst cen.
Hodnocení komunikační kampaně na Slovensku se nese v jednoznačně pozitivním duchu. Dobře zvládnutá komunikační kampaň podle názoru Komise výrazně přispěla k hladkému zavedení eura. Díky své komplexnosti zahrnovala všechny důležité cílové skupiny, včetně menšin a skupin vyžadujících specifické informovaní (postižení, důchodci atp.). Komise v této souvislosti pouze zdůrazňuje potřebu i nadále obšírně informovat o zabezpečovacích znacích pravých bankovek a pokračovat v komunikačních aktivitách směřujících na podporu nezneužívání zavedení eura k neodůvodněnému cenovému růstu.