Devátá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny
- ←
- →
Vydáno
Evropská komise každoročně připravuje zprávu o praktických přípravách na zavedení eura v členských státech Evropské unie. Cílem tohoto materiálu je poskytnout podrobné informace o stavu příprav na zavedení eura v těch zemích EU, které společnou měnu dosud nepřijaly a které současně mají povinnost ji v budoucnu zavést. Tato povinnost se týká devíti států EU: Bulharska, České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Netýká se naopak Velké Británie a Dánska, které mají trvalou výjimku (tzv. opt-out) z povinnosti společnou měnu zavést.
Hlavní pozornost zprávy se soustřeďuje na Estonsko, a to z důvodu, že v současné době je jedinou zemí z uvedené devítičlenné skupiny, která uvádí závazný termín pro vstup do eurozóny a navíc uváděný termín, stanovený na začátek r. 2011, je reálný. Z dosavadního pohledu na plnění maastrichtských kritérií se tak zdá, že by se skutečně za rok mohlo Estonsko stát sedmnáctým členem eurozóny.
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| HDP | 10,0 | 7,2 | -3,6 | -13,7 | -0,1 | 4,2 |
| Míra nezaměstnanosti | 5,9 | 4,7 | 5,5 | 13,6 | 15,2 | 14,2 |
| Inflace (HICP) | 4,4 | 6,7 | 10,6 | 0,2 | 0,5 | 2,1 |
| Vládní deficit | 2,3 | 2,6 | -2,7 | -3,0 | -3,2 | -3,0 |
| Veřejný dluh | 4,5 | 3,8 | 4,6 | 7,4 | 10,9 | 13,2 |
European Commission: European Economic Forecast - autumn 2009
Zpráva přibližuje detaily vlastního zavedení eura v Estonsku. Estonská vláda přijala v červnu 2009 sedmou aktualizovanou verzi Národního plánu, který je základním dokumentem upravujícím technické aspekty přechodu na euro. O procesu zavedení eura lze uvést:
-
Stejně jako ostatní nové státy EU, plánuje i Estonsko využít při zavedení eura scénář velkého třesku(Big Bang). To znamená, že euro se začne ke stejnému dni používat v bezhotovostním i hotovostním platebním styku.
-
Předzásobení obchodních bank eurohotovostí začne 3-4 měsíce před zavedením eura a druhotné předzásobení podniků bude zahájeno měsíc před zavedením eura. Oběživo, které banky a podniky získají v rámci prvotního i druhotného předzásobení, nebude možné před dnem přechodu na euro uvolňovat do oběhu.
-
Občané i podniky budou mít možnost zakoupit si startovací balíčky euromincí. Tyto balíčky jednak umožní občanům lépe se obeznámit s novou měnou, mohou ale sloužit i jako základní hotovost v prvních dnech přechodu na placení eurem.
-
Období duálního oběhu estonských korun a eura bude trvat čtrnáct dní. Jedná se o přechodné období, ve kterém je národní měna stahována z oběhu a nahrazována je eurovými bankovkami a mincemi. V tomto období lze platit národní měnou i eurem, vydáváno zpět však již bude jen eurové oběživo.
-
O podobě národní strany euromincí rozhodla estonská veřejnost (prosinec 2004). Estonské euromince se budou razit ve finské mincovně, která byla vybrána prostřednictvím veřejné soutěže.
V ostatních státech probíhají přípravy na zavedení eura pomaleji. Jediné Rumunsko uvádí r. 2015 jako nezávazný termín zavedení eura. Ostatní státy podmiňují stanovení termínu zavedení eura příznivým výhledem plnění konvergenčních kritérií. Ve Švédsku byly přípravy na zavedení eura zcela pozastaveny, a to v důsledku odmítavého referenda k euru, které se uskutečnilo v září 2003.
Zpráva o praktických přípravách v závěru také uvádí nejnovější výsledky Eurobarometru, který se zabývá postoji veřejnosti k euru. Česká republika zde reprezentuje skeptičtější skupinku států. Zatímco v květnu 2009 zavedení eura podporovalo 49 % českých občanů, v září 2009 se pro zavedení eura vyslovilo pouze 37 % občanů, což je o 12 procentních bodů méně.