Evropský semestr je zastřešující název pro roční cyklus koordinace rozpočtových a hospodářských politik v EU. Jeho prostřednictvím jsou sledovány dva základní cíle:

• Vytvoření konzistentního rámce, který v jednom integrovaném celku propojuje jednotlivé roviny koordinačních procesů v EU a eurozóně.
• Těsnější propojení rozhodovacích procesů probíhajících na úrovni členských států EU s pohledem unijních institucí.

První kolo evropského semestru bylo zahájeno na začátku r. 2011. Jeho podoba následně doznala některých dílčích změn a ustálila se na časovém schématu s následujícími uzlovými body:

• Cyklus evropského semestru zahajuje Komise, která v listopadu publikuje dva materiály. Prvním z nich je Roční analýza růstu (Annual Growth Survey, AGS), jejímž úkolem je identifikovat hlavní problémy a výzvy, jimž EU a eurozóna čelí v příštím roce. V rámci makroekonomického dohledu je současně zveřejněna Zpráva o varovném mechanismu (Alert Mechanism Report, AMR).
• Do konce listopadu Komise též posoudí návrhy rozpočtů členských zemí eurozóny na příští rok, a to z pohledu jejich slučitelnosti se závazky Paktu stability a růstu. Je-li zjištěno vážné porušení pravidel evropské rozpočtové disciplíny, Komise může požádat o přepracování rozpočtového návrhu.
• Dva další měsíce jsou vyhrazeny pro projednání AGS v Radě EU, která přijme závěry, a v Evropském parlamentu, který vydá stanovisko.
• V březnu se uskutečňuje jarní zasedání Evropské rady. Tento vrcholný orgán vydává, na podkladě analýzy Komise, politická vodítka (policy orientation), která určují, jakým směrem mají členské země zaměřit tvorbu svých rozpočtových a hospodářských politik. Březen je též vyhrazen pro zveřejnění hloubkových přezkumů zemí, u nichž Komise zjistila příznaky makroekonomických nerovnováh.
• Se znalostí politických vodítek členské státy zpracovávají a v dubnu Komisi předkládají dva dokumenty. Jednak to jsou stabilizační programy (členové eurozóny) a konvergenční programy (nečlenové eurozóny), v nichž jsou představeny střednědobé rozpočtové strategie. Dále pak národní programy reforem, které informují o zamýšlených strukturálních opatřeních.
• V průběhu května Komise posoudí předložené dokumenty a pro každou členskou zemi EU vypracovává jednu integrovanou sadu návrhů opatření, tzv. doporučení pro jednotlivé země (Country Specific Recommendations, CSR). Takto se nazývají konkrétní, adresné a kontrolovatelné náměty na tvorbu rozpočtových a hospodářských politik, které by podle názoru Komise členské země měly realizovat. CSR nejsou vydávána pro země v nápravném programu, jenž sám obnáší přísný dohled nad plněním programových podmínek.
• CSR jsou následně diskutována v Radě, která k nim zaujme závěry. Jejich konečnou podobu schvaluje Evropská Rada.
• V druhé polovině roku národní parlamenty diskutují a schvalují návrhy svých rozpočtů na příští rok včetně doprovodné legislativy. V té době již mají k dispozici názor unijních institucí na žádoucí opatření rozpočtových a hospodářských politik. Komise průběžně monitoruje plnění CSR.
• Roční cyklus evropského semestru se uzavírá na konci roku, kdy v nové Roční analýze růstu Komise hodnotí, jak členské země vzaly v úvahu jim adresovaná doporučení.

Zdroj: Webové stránky European Commission » Europe 2020 » Making it happen.

Použité zkratky: AGS – Annual Growth Survey (Roční analýza růstu), AMR – Alert Mechanism Report (Zpráva o varovném mechanismu), CSR – Country Specific Recommendations (Doporučení pro jednotlivé země), IDR – In-Depth Review (Hloubkový přezkum), NRP – National Reform Programme (Národní program reforem), SCP – Stability and Convergence Programmes (Stabilizační a konvergenční programy).