800 221 221 Bezplatná infolinka
Vznikem eura byl završen dlouhý proces sílící měnové a kurzové spolupráce mezi zeměmi EU. Po tuto dobu evropská měnová integrace zaznamenávala řadu úspěchů, ale i nezdarů. Střídání více i méně úspěšných let pokračovalo i po vzniku eura a stalo se hybatelem významných změn v ekonomické správě EU a eurozóny.
Začátek novodobých dějin evropské měnové integrace lze umístit do července 1944, kdy v americkém Bretton-Woods byly dohodnuty principy nového světového měnového řádu. Po třiceti letech se tento systém rozpadl, řada jeho prvků nalezla uplatnění v dalším průběhu evropské měnové spolupráce.
První vážný pokus o vytvoření měnové unie mezi členy EHS se uskutečnil na začátku 70. let minulého století pod názvem Wernerův plán. Brzy však byl opuštěn kvůli řadě nepříznivých okolností. Mnohé z jeho myšlenek byly využity při druhém, tentokrát již úspěšném pokusu, jenž byl v r. 1999 završen vznikem eura.
Od konce 70. let minulého století jednu z dominant evropské integrace tvořil Evropský měnový systém. Tento rámec měnové spolupráce prošel několika vývojovými etapami, od počátečního formování k vrcholu své slávy, následovaném hlubokou krizí, aby nakonec uvolnil místo jednotné měně euro.
Přelomová Maastrichtská smlouva vymezila základní obrysy směřování k hospodářské a měnové unii. Jejím inspirativním zdrojem byla Delorsova zpráva, která doporučila dosažení HMU ve třech etapách. V souladu s časovým harmonogramem smlouvy byla idea společné evropské měny také zrealizována.
Brzy po podpisu Maastrichtské smlouvy byl kurzový systém ERM vystaven několika vlnám rozvratné kurzové spekulace. K šíření nervozity na finančních trzích přispívalo více důvodů. Proces směřování k hospodářské a měnové unii však nebyl zastaven a scénář Maastrichtské smlouvy byl dodržen.
Eurozóna byla ustavena 1. ledna 1999 v souladu s časovým harmonogramem Maastrichtské smlouvy. Vznikla v impozantním počtu jedenácti členských států EU a bez jakýchkoli otřesů na finančních trzích. Svých kompetencí se ujala Evropská centrální banka, pověřená prvořadým cílem pečovat o cenovou stabilitu.
První tři roky euro obíhalo pouze v bezhotovostní podobě, na dosluhující národní měny bylo pohlíženo jako na neceločíselné násobky eura. Po skončení přechodného období byly v zemích eurozóny rychle zavedeny eurobankovky a euromince. Logisticky náročná výměna oběživa byla mistrně zvládnuta.
Bilancování prvních deseti let eura se neslo v duchu oceňování kladných výsledků. Euro se etablovalo jako důvěryhodná měna, která je zárukou cenové stability. Dobře si vedla v soutěži s jinými světovými měnami. Tyto úspěchy odváděly pozornost od vnitřních nerovnováh, což se vymstilo během světové finanční krize.
Těžkou zkouškou euro prošlo na přelomu 1. a 2. desetiletí nového milénia. Světová ekonomika se tehdy potýkala s vyhrocenou finanční a hospodářskou krizí, a to včetně Evropy. Nedílnou součástí krizového období jsou též reformy v ekonomické správě eurozóny, které vypovídají o prohlubování ekonomické integrace.
Chronologický přehled nejdůležitějších událostí z novodobé historie evropské měnové integrace. Od jejího počátku na konci druhé světové války, k vytvoření hospodářské a měnové unie, dále pak prvním desetiletím eura a navazujícím krizovým obdobím až do současnosti.
