Člen eurozóny od 1. ledna 2008

Kypr je ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře. Tato bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1961. Vzhledem ke konfliktu mezi tureckými a řeckými obyvateli tohoto ostrova došlo v roce 1974 k rozdělení ostrova na jižní (řeckou) a severní (tureckou) část. Od té doby proběhla celá řada snah o znovusjednocení, které však prozatím nevedly k úspěšnému konci. V roce 2004 bylo uspořádáno v této otázce referendum pod vedením OSN. Vidina ukončení mezinárodní izolace vedla k tomu, že se pro přijetí návrhu vyslovily téměř dvě třetiny voličů z turecké části Kypru, nicméně v jižní řecké části ostrova mělo referendum zamítavý výsledek. A tak se 1. května 2004 členskou zemí Evropské unie stal stále rozdělený Kypr, tedy pouze jeho jižní část.

Samostatnou tureckou část Kypru uznává pouze Turecko, což je jedna z jeho překážek splnění acquis communautaire, které je nezbytné ke vstupu do Evropské unie. Situace rozděleného ostrova tak komplikuje Turecku jeho členství v Evropské unii, nikoli však zavedení eura na Kypru. Od 1. ledna 2008 tak byla společná evropská měna zavedena vedle Malty také na Kypru.

Hlavní město	Nikósie
Rozloha	9 251 km2
Počet obyvatel	775 927
Oficiální jazyk	Řečtina a turečtina
HDP na obyvatele (USD, měřeno paritou kupní síly)	23 737
Oficiální přepočítací koeficient	1 EUR = 0, 585274 CYP

 

Zavedení eura na Kypru proběhlo stejně jako o rok dříve ve Slovinsku pomocí scénáře velkého třesku (tzv. Big Bang), což znamená zavedení eura do bezhotovostního i hotovostního platebního styku ke stejnému okamžiku. Vedle stejného scénáře však lze najít řadu věcí, které ukazují, že proces zavedení eura má vždy svá národní specifika, a že tedy nelze bez rozmyslu aplikovat zkušenosti a užitečné poznatky jednoho státu na druhý. V případě Slovinska byl často zdůrazňován pozitivní vztah obyvatel k tomuto kroku. Přístup Slovinska a jeho obyvatel k euru a všem evropským otázkám je často vyzdvihován jako nadprůměrně optimistický. Oproti tomu na Kypru mělo zavedení eura zprvu jen velmi nízkou podporu. V roce 2006 se pouze 43 % Kypřanů domnívalo, že euro bude pro ně a jejich zemi přínosné, a bylo tak pro jeho zavedení. Další rozdíl pramení z faktu, že v druhé polovině roku 2007 došlo k výraznému zvýšení cen ve Slovinsku, což zesílilo obavy o zvýšení inflace po zavedení eura též na Kypru. A tak Kypřané museli čelit velkému tlaku občanů, médií a představitelů EU, aby se tímto tématem důkladně zabývali.

Postoj Kypřanů k euru
Harmonogram příprav na zavedení eura
Plnění konvergenčních kritérií
Paradox vnímané inflace
Výměna hotovosti
Důležité dokumenty

Postoj Kypřanů k euru

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím vztah Kypřanů k zavedení eura byly zkušenosti z nedalekého Řecka, neboť mezi oběma státy existují vzhledem k řecké části populace Kypru výjimečně přátelské vztahy. Zavedení hotovostního eura v Řecku v roce 2002 doprovázela řada nedostatků způsobených nedostatečnými technickými přípravami, jež byly nezbytné pro úspěšné nahrazení původní řecké drachmy eurem. To následně vedlo k tomu, že Řekové zdůrazňovali a dodnes zdůrazňují, že euro jim přineslo silné zdražování. Tato negativní zkušenost se snadno a rychle promítla do názorů obyvatelů Kypru, a pro většinu Kypřanů tak euro vyvolávalo apriori negativní očekávání.

Vzhledem k významné roli sektoru služeb v kyperské ekonomice a dobře prosperujícímu cestovnímu ruchu patří Kypřané k národům, které jsou s eurem velmi dobře obeznámeni. Kypr je jedním z krásných středomořských ostrovů s bohatou historií, a tak většina hostů pochází z Evropské unie a již před zavedením eura jim turistická letoviska nabízela možnost platit společnou evropskou měnou. To samozřejmě vede k postupnému přivykání si této nové světové měně i místními obyvateli. Na druhou stranu jsou Kypřané spíše konzervativním národem, který nemá rád změny. A tak ačkoli mnozí z nich označovali euro za dobrou věc, byli značně skeptičtí v otázce samotného přijetí eura na Kypru.

V květnu 2004 se Kypr stal členem Evropské unie a stejně jako ostatní nováčci se zavázal přijmout společnou evropskou měnu, jakmile splní stanovené podmínky (maastrichtská konvergenční kritéria). Kyperská národní banka vždy uplatňovala vzhledem k velikosti Kyperské ekonomiky a její vysoké dovozní závislosti (Kypr má dlouhodobě pasivní obchodní bilanci) typ kursové politiky se zavěšením na jinou měnu nebo koš složený z měn významných obchodních partnerů. Proto již při vstupu do Evropské unie uvažovali kyperští představitelé o rychlém zavedení eura. Hlavní překážkou byl však stav veřejných financí.

Nahoru

Harmonogram příprav na zavedení eura

29. prosince 2004	přijetí Strategie zavedení eura
29. dubna 2005	vyhlášení centrální parity 1 EUR = 0,585274 CYP
2. května 2005	zapojení kyperské libry do kursového mechanismu ERM II
2. listopadu 2005	stanoveno oficiální datum zavedení eura - 1. leden 2008
31. května 2006	zahájená komunikační kampaň
13. června 2006	vládou schválen Národní plán zavedení eura
13. února 2007	žádost Kypru o vypracování konvergenčních zpráv
27. února 2007	uzavřena smlouva s mediální společností Mediacom
16. května 2007	zveřejnění hodnotících zpráv EK a ECB
červen 2007	1. aktualizace Národního plánu
březen 2007	přijat Obecný zákon o zavedení eura
11. června 2007	zřízena bezplatná informační telefonní linka
10. července 2007	rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky na zavedení eura
1. září 2007	zahájeno povinné duální označovní cen
22. října 2007	zahájeno předzásobení bank a podniků euromincemi
19.listopadu 2007	zahájeno předzásobení bank a podniků eurobankovkami
3. prosince 2007	zahájen prodej startovacích balíčků euromincí veřejnosti
1. ledna 2008	€ den
31. ledna 2008	ukončena duální cirkulace
30.června 2008	ukončení bezplatné výměny v bankách
30. prosince 2008	konec povinného duálního označování cen
31. prosince 2009	ukončení bezplatné výměny kyperských mincí na eura v Kyperské centrální bance
31. prosince 2017	ukončení bezplatné výměny kyperskch bankovek v Kyperské centrální bance

Technické přípravy na euro začaly v roce 2006, kdy bylo ustaveno institucionální zázemí, které mělo přípravu na zavedení eura koordinovat a kontrolovat. Kypr, oproti Maltě, kde byla vytvořena nová organizace, jejíž cílem bylo připravit zemi na zavedení eura, využil již existující struktury. V čele příprav stála Národní koordinační skupina složená ze zástupců všech dotčených oblastí, tedy státní správy, bank i soukromého sektoru. Vzhledem k tomu, že zavedení eura je nezvratný proces, pro který je zapotřebí dosáhnout politického konsensu, byli do jeho příprav zapojeni i představitelé všech politických stran. Ti byli sdruženi v Politickém výboru. Hlavní gesce nad přípravami zavedení eura patřila Kyperské národní bance a Ministerstvu financí.

Zapojení všech dotčených subjektů znamenalo, že na úspěšném zvládnutí přechodu z kyperské libry na euro byli všichni osobně zainteresováni, což významně přispělo k bezproblémovému zavedení eura. Ostatně to bylo i heslo celého procesu zavedení eura a komunikační kampaně. Měna se týká všech a je zapotřebí, aby se o tuto zásadní změnu každý zajímal a dobře se na ni připravil. Komunikační kampaň apelovala na všechny role každého člověka. To znamenalo zvážit, co každému přináší euro jako podnikateli, úředníkovi, zaměstnanci, důchodci, ale i jako spotřebiteli nebo hlavě rodiny. Jinými slovy „euro se týká nás všech“.

Nahoru

Plnění konvergenčních kritérií

V květnu 2007 vydaly evropské instituce své konvergenční zprávy, ve kterých hodnotí čtyři maastrichtská kritéria, jejichž splnění je pro zavedení eura nezbytné. Zprávy vyhotovené Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou posuzují slučitelnost právních předpisů a dosažený stupeň udržitelné konvergence daného členského státu. V případě Kypru obě instituce ve svých zprávách konstatují, že splněna byla všechna konvergenční kritéria (cenové stability, stavu veřejných rozpočtů, stability směnného kurzu, dlouhodobých úrokových sazeb). A v souladu s těmito závěry Zpráva Evropské komise doporučuje Radě EU zrušit vůči Kypru výjimku za zavedení eura, nebo-li jinými slovy doporučuje přizvat Kypr do eurozóny.

1. Kritérium cenové stability

Kypr se vyznačuje poměrně nízkou inflací, která však vzhledem k otevřenosti ekonomiky a vysokému podílu importu snadno podléhá vnějším cenovým šokům (ceny energií, ceny potravin). Výjimkou byl rok 2003, kdy se inflace vyšplhala na úroveň 4 % v důsledku silného růstu cen energií a potravin i zvýšení sazby DPH v souvislosti s přistoupením Kypru k Evropské unii. Relativně nízkou míru inflace podporuje liberalizace trhu zboží a služeb i síťových odvětví. Od srpna 2005 se kyperská inflace nacházela pod úrovní referenční hodnoty. Posuzovaná inflace (dvanáctiměsíční průměr harmonizovaného indexu spotřebitelských cen) byla ve sledovaném období březen 2006 – březen 2007 jedno procento pod referenční hodnotou, jež činila pro sledované období 3 %.

2. Kritérium udržitelnosti veřejných financí

Kritérium udržitelnosti veřejných financí má dva aspekty. První se týká krátkodobého i výhledového vývoje vládního deficitu a druhý je zaměřen na chování vládního dluhu. Stav veřejných financí byl jedním z důvodů, proč nemohlo být euro zavedeno na Kypru již dříve. Nejvyšší schodek veřejných financí vykázal Kypr v roce 2003, kdy dosáhl hodnoty 6,3 % HDP. V následujících letech byl tento schodek výrazně snižován. V roce 2006 schodek činil 1,5 % HDP v důsledku přijetí silných fiskálních opatření v letech 2004 a 2005. Na Kypr se v době vydání konvergenčních zpráv nevztahovalo rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku, protože Rada toto rozhodnutí ze dne 5. července 2004 zrušila svým rozhodnutím ze dne 11. července 2006. Důležitou výzvou pro nadcházející období je z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí fenomén stárnutí populace a z toho vyplývající potřeba provedení reformy důchodového systému. Podle projekcí Výboru pro hospodářskou politiku EU a Evropské komise se na Kypru očekává do roku 2050 růst veřejných výdajů spojených se stárnutím populace o 11,8 procentního bodu HDP, což je vůbec nejvyšší předpokládaný nárůst ze všech členských států Evropské unie.

Druhým aspektem kritéria udržitelnosti veřejných financí je chování vládního dluhu. Ten vykazoval na Kypru v období 2000 a 2004 vzestupnou tendenci, poté se však od roku 2005 začal snižovat. V roce 2006 poklesl na úroveň 65,3 % HDP a prognóza Komise z jara 2007 předpokládala jeho snížení v roce 2007 na přibližně 61,5 % HDP, což je v souladu s definici tohoto kritéria, která vyžaduje, aby byl dluh pod úrovní 60 procent HDP nebo alespoň vykazoval dlouhodobý klesající trend blížící se této referenční hodnotě.

3. Kritérium kursové stability

Kypr se účastnil kursového mechanismu ERM II od 2. května 2005, kdy byla stanovena centrální parita kyperské libry k euru na úrovni 1 EUR = 0,585274 CYP. Již od roku 1999, tedy před vstupem do ERM II, Kyperská národní banka uplatňovala systém jednostranného zavěšení na euro s kurzem odpovídajícím později stanovené centrální paritě. Po celé období zapojení do ERM II se kyperská libra pohybovala okolo centrální parity bez většího pnutí.

4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kypr bez problémů od listopadu 2005 plnil. Úroveň sazeb činila v referenčním období 4,2 %, a byla tak značně pod referenční hodnotou pro kritérium úrokových sazeb, která činila 6,4 %. V posledních letech došlo k výraznému snížení dlouhodobých úrokových sazeb v důsledku poklesu inflace, krátkodobých úrokových sazeb a rizikové prémie, což je vývoj podobný zemím Eurozóny.

Nahoru

Paradox vnímané inflace

To, že zavedení eura vzbuzuje u obyvatel Kypru především obavy z nekalých praktik obchodníků, ukazovala veřejná diskuse a potvrzovaly i průzkumy veřejného mínění. V roce 2006 se 80 % dotázaných obávalo, že zavedení eura povede k neopodstatněnému zvýšení cen. Už od začátku příprav na zavedení eura kladli kyperští představitelé velký důraz na informovanost a připravenost podnikatelského sektoru. Byla připravena řada informačních materiálů, které byly distribuovány nejrůznějšími organizacemi ve snaze dostat se ke všem podnikatelům, včetně malých podnikatelských subjektů, jež nejsou organizováni v žádné profesní komoře. Vedle nutnosti začít s přípravami včas byla zdůrazňována problematika přepočtu cen. Hlavní myšlenkou bylo přesvědčit obchodníky, že je v jejich zájmu přepočítat ceny z kyperských liber na eura správně. Tato myšlenka skutečně nalezla odezvu u řady podnikatelů, především u velkých obchodníků a obchodních řetězců. Během zavádění eura bylo možné vidět řadu poutačů oznamujících v souvislosti se zavedením eura snížení cen. To bylo zřejmě to nejlepší, co mohlo přispět k vytvoření přátelského prostředí mezi kupujícími a prodávajícími, jakož i vytvořit konkurenční boj znesnadňující případné zdražení.

Snížit obavy veřejnosti ze zdražování a ovlivnit vnímání inflace veřejnosti správným směrem. To byly dva úkoly, na nichž úzce spolupracovala veřejná správa a spotřebitelské organizace. Ve snaze zabránit zneužití zavedení eura k neopodstatněnému zvýšení cen byly využity tyto nástroje:

• etický kodex,
• duální označování cen,
• sledování cen.

Duální označování cen

Na Kypru stejně jako o rok dříve ve Slovinsku měli obchodníci zákonnou povinnost duálního označování cen, tedy uvádět ceny po stanovení oficiálního přepočítacího koeficientu jak v kyperských librách tak i nově v eurech. Tato povinnost se vztahovala na období od 1. září 2007 do 30. června 2008, které bylo následně prodlouženo až do 31. prosince 2008. Ačkoli si podnikatelé a obchodníci stěžovali na nákladnost duálního označování cen, spotřebitelé právě toto opatření označili jako to, které jim nejvíce usnadnilo přechod na euro.

Etický kodex

Podnikatelé se mohli dobrovolně zavázat k dodržování etického kodexu při zavádění eura, který sledoval cíl vytvořit transparentní prostředí v oceňování zboží a služeb během zavádění eura. Všem signatářům bylo uděleno logo, které mělo symbolizovat, že jeho majitel nezneužije zavádění eura k neopodstatněnému zvýšení cen, ale naopak se bude snažit svým zákazníkům přechod na euro maximálně usnadnit. A to pomocí srozumitelného a jasného uvedení cen v kyperských librách i eurech, jasném informování zákazníků například pomocí vystavení oficiálního přepočítacího koeficientu v prodejně a ochotou být nápomocen a vysvětlit případné nejasnosti.

K etickému kodexu se zavázalo více jak 7 500 podnikatelských subjektů.

Sledování cen

Zkušenosti států, které euro zavedly již dříve, ukazují, že lidé vnímají inflaci velmi subjektivně. Úsudek o zvýšení cen si často vytvářejí na základě zvýšení ceny u jedné z položek, které nakupují. Mylně tedy interpretují změny cen, neboť jednotlivým položkám přikládají neúměrný význam a nevnímají inflaci jako celek všech nákupů. Rovněž mají lidé tendenci vnímat více ceny zboží, které kupují každodenně, jako například chléb, a jež platí v hotovosti. Kyperská vláda se proto rozhodla, že při zavádění eura bude důsledně sledovat ceny základních potravin, které patří ke každodenním nákupům, a mají tak velký vliv na vnímání cen veřejností. Dále byly podrobně sledovány ceny zboží, jejichž nákup lidé platí v hotovosti, neboť i v těchto případech si zákazníci všímají cen více, než když platí kartou. Výsledky pravidelného sledování cen byly ihned zveřejňovány a interpretovány v médiích ve snaze přispět ke korektnímu vnímání inflace spotřebiteli.

Nahoru

Výměna hotovosti

K usnadnění občanům získat euromince připravila Kyperská centrální banka pro veřejnost tzv. startovací balíčky. Lidé si tyto balíčky mohli zakoupit od 3. prosince za 10 liber a každý balíček obsahoval sadu euromincí všech nominálních hodnot. S vyšší celkovou hodnotou byly rovněž připraveny startovací balíčky pro podnikatele. Jejich hodnota činila 100,67 liber a obsahovaly 615 euromincí různých nominálních hodnot.

Asociace kyperských komerčních bank výrazně pomohla k bezproblémovému zvládnutí zavedení eura na Kypru. V rámci této Asociace komerční banky ustavily Euro koordinační výbor, čímž navázaly úzkou spolupráci při řešení konkrétních problémů vyvolaných zavedením eura. Stejně jako v případě Slovinska byla o půlnoci 1. ledna 2008 konvertována většina bankomatů na euro, a lidé si tak mohli vybírat eurobankovky přímo na ulici. Další možností, jak získat eura, bylo na přepážkách bank, které měly mimořádně otevřeno již na Nový rok od 11 do 14 hodin. Ostatně banky byly otevřeny na Kypru i o den dříve. Na Silvestra měli lidé možnost si v bankách zdarma uložit hotovost na bankovní účty, popřípadě si ještě koupit startovací balíčky, aby tak měli euro hotovost a mohli platit novou měnou již v prvních minutách její platnosti. Během prvních týdnů ode dne přechodu na euro bankomaty vydávaly jen eurobankovky nízkých hodnot, aby se snížil objem mincí, které museli vydávat obchodníci při hotovostních transakcích.

Třetím kanálem výměny hotovosti byl sektor obchodu, neboť stejně jako v zemích, které euro zavedly již dříve, tak i na Kypru bylo uzákoněno období duální cirkulace. Během tohoto období kyperští obchodníci měli povinnost přijímat k platbám od zákazníků původní kyperské libry i eura a vydávat zpět pouze eura. Toto období trvalo měsíc, tedy od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008. Nicméně jak ukazují výsledky prováděných průzkumů, podobně jako ve Slovinsku o rok dříve, i na Kypru došlo k rychlé výměně peněz obyvateli. Už třetí den probíhala naprostá většina obchodních transakcí v eurech.

Lidem se doporučovalo utratit stávající kyperské libry, které měli doma v hotovosti před zavedením eura, tj. 1. lednem 2008. Nebo si je uložit na bankovní účet, kde byly k půlnoci 1. ledna 2008 bezplatně převedeny na eura. Anebo vyměnit si je v bance na přepážce v období 1. ledna 2008 – 30. června 2008. Byly stanoveny bezplatné limity pro výměnu kyperských bankovek v hodnotě do 1,000 liber a kyperských mincí v hodnotě do 50 liber. Během tohoto půlročního období akceptovaly všechny kyperské banky uložení libovolně vysoké hotovosti na bankovní účet bez poplatku.

Po uplynutí půlroční doby, kdy bylo možné si vyměnit původní kyperské peníze za eura ve všech bankách, nabízí tuto možnost výměny pouze centrální banka ve všech svých pobočkách. Kyperské mince budou směňovány bez poplatku a množstevního omezení do konce roku 2009 a bankovky až do konce roku 2017.

Přes všechna stávající opatření i upozornění, aby lidé volili k výměně eur i jiné možnosti než jen přepážky bank, byly v prvních dnech ledna 2008 v bankách dlouhé fronty a banky musely dodatečně reagovat posílením počtu zaměstnanců na přepážkách.

Další slabším místem bylo nedostatečné předzásobení podnikatelů eurobankovkami a euromincemi, což byl případ zejména malých podnikatelů, kteří na sebe nechtěli brát riziko puštění těchto eur do oběhu před 1. lednem 2008, jakož i požadavky na zajištění bezpečnostních skladovacích prostorů. To mělo za následek, že v prvních dnech období duální cirkulace bylo zapotřebí mnohem více zaměstnanců, než se očekávalo, neboť bylo nutné přepočítávat kyperské bankovky a mince utržené za platby od kupujících a jejich následné třídění pro odvoz do banky. Na druhé straně obchodníci dodatečně kalkulovali, kolik eurobankovek a euromincí si musí od bank objednat na další hodiny a dny.

Úskalím byla rovněž zvýšená poptávka zákazníků po bankovkách s nižšími nominálními hodnotami. Tyto požadavky se znásobily ještě poté, co se objevily padělky eurobankovek vyšších nominálních hodnot (100€, 200€ a 500€). Je zapotřebí tedy zdůraznit, že při zavádění eura musí být všichni zaměstnanci manipulující s hotovostí důkladně proškolení v rozpoznávání padělků.

Všechny tyto faktory přispívaly ke vzniku stresových situací, které byly následně ještě znásobovány médii. Nicméně tyto události byly spíše výjimečné a o úspěšném zavedení eura na Kypru svědčí především to, že 95 % dotázaných Kypřanů označilo přechod na euro ve své zemi za hladký.

Nahoru