viz Roční analýza růstu

viz Zpráva o varovném mechanismu

Termín apreciace se používá u plovoucích měnových kurzů a označuje situaci, kdy působením tržních sil nabídky a poptávky daná měna posiluje (zhodnocuje, roste) vůči zvolené referenční měně. Posílení měny znamená, že jednotka posílené měny nově zakoupí více jednotek referenční měny. Např. měnový kurz mezi korunou a eurem se může změnit z úrovně 1 € = 27 Kč na úroveň 1 € = 25 Kč, což v procentním vyjádření činí posílení koruny vůči euru o 8 % [(1/25)/(1/27) – 1) = 0,08)]. Opakem apreciace je depreciace. V daném příkladu euro oslabilo vůči koruně o 7,4 % [25/27 – 1 = -0,074].

Asymetrický šok je ekonomický termín, jímž se obecně označuje taková událost, která postihuje pouze určitou národní ekonomiku či která vyvolává v různých ekonomikách diferencované dopady, a to zejména na hospodářský růst a zaměstnanost. Jako hypotetický příklad lze uvést celosvětový pokles poptávky po automobilech. Zatímco rakouská ekonomika, která automobily nevyrábí, by nebyla touto událostí příliš postižena, v České republice by se podobná porucha mohla přechodně projevit v nižším růstu HDP a nárůstem nezaměstnanosti.

Asymetrické šoky jsou některými ekonomy považovány za závažnou komplikaci při provádění společné měnové politiky v rámci měnové unie. Je argumentováno, že pokud je určitou poruchou zasažena jen určitá část měnové unie, dotčená ekonomika již nemůže řešit své problémy pomocí kurzu či samostatné měnové politiky. Naopak musí akceptovat jednotnou měnovou politiku, která se řídí poměry v celé měnové unii. V uvedeném příkladu recese automobilového průmyslu by česká ekonomika patrně vyžadovala uvolněnější měnovou politiku a slabší kurz, což by nemuselo vyhovovat Rakousku.

Teorie optimální měnové oblasti zkoumá podmínky, které buď minimalizují výskyt asymetrických šoků nebo umožňují snazší adaptaci na tyto šoky bez potřeby využívat nástroje samostatné měnové politiky. V této souvislosti je kladen především důraz na pružný trh práce, udržitelnost veřejných financí, vzájemnou obchodní i finanční propojenost, synchronizaci hospodářských cyklů či strukturální podobnost.

Rozeznávat lze rovněž symetrický šok, který se vyznačuje tím, že současně negativně dopadá na více národních ekonomik. V případě symetrického šoku, jakým byla např. hluboká hospodářská recese na přelomu prvního a druhého desetiletí nového milénia, je nežádoucí řešit problémy národních ekonomik pomocí kurzu. V takovém případě by snadno mohlo docházet ke kompetitivním devalvacím s rozvratnými účinky na mezinárodní obchod a globální finanční stabilitu.