Pojem centrální parita se používá v souvislosti s pevnými kurzovými režimy. Centrální paritu vyhlašuje vláda případně centrální banka jako základní kurz domácí měny vůči jednotce referenční měny (např. 25,60 CZK = 1 EUR), popř. vůči měnovému koši zahraničních měn. Spolu s centrální paritou se zadávají též meze fluktuačního pásma, a to zpravidla formou procentního odchýlení v obou směrech od centrální parity (např. ± 5 %). Uvnitř pásma se kurz pohybuje volně působením tržních sil, kdežto na okrajích pásma centrální banka intervenuje, aby zamezila vybočení kurzu z pásma. Pokud centrální banka usoudí, že je příliš nákladné kurz uvnitř pásma udržovat, provede přestavení centrální parity (realignment) čili změní její hodnotu devalvací nebo revalvací.

V rámci budoucího přijetí eura bude muset být česká koruna zapojena po dobu minimálně dvou let do kurzového režimu ERM II, který je konstruován jako pásmo povolených fluktuací s šířkou ± 15 % oběma směry od centrální parity.

viz doporučení pro jednotlivé země