Zaokrouhlování je matematický úkon, který upravuje částky s určitou úrovní přesnosti na přesnost nižšího řádu (např. 105,1234 ≈ 105,12). Značného využití tato operace získává při přechodu na společnou měnu, jelikož při převodu korunových částek na eura či naopak pomocí přepočítacího koeficientu se mnohdy získají nepraktické částky s velkým počtem desetinných míst.

Jako základní pravidlo je požadováno zaokrouhlovat na nejbližší cent. To znamená, že částky s hodnotou třetího desetinného místa 0 až 4 se budou upravovat na nejbližší cent dolů a částky s hodnotou třetího desetinného místa v intervalu 5 a výše se budou upravovat na nejbližší cent nahoru. Cílem pravidla o zaokrouhlování na nejbližší cent je zajistit minimální míru přesnosti při přepočtu peněžních částek, které současně nevylučuje vyžadovat v odůvodněných případech zaokrouhlování s vyšší mírou přesnosti. To se může týkat komodit, pro které je typická nízká jednotková cena a velký objemový odběr (cena SMS zpráv, cena za litr benzínu a nafty, apod.). Na nejbližší cent pak bude zaokrouhlena až konečná cena za celkový odběr. K odstraňování nepohodlných částek bude možné v odůvodněných případech využívat též metodu zarovnávání.

Pravidla zaokrouhlování jsou upravena nařízením Rady (ES) č. 1103/97. V ČR budou základní principy zaokrouhlování upraveny v Obecném zákoně o zavedení eura. Na tento zákon bude navazovat podrobnější metodika zaokrouhlování, která by měla sloužit občanům pro kontrolu etického chování obchodníků při přechodu na novou měnu.

Zarovnáváním se nazývá stanovování eurových částek jiným způsobem než přepočtem podle základních pravidel zaokrouhlování. Realizuje se všude tam, kde nepohodlné eurové ceny či částky vzniklé přepočtem a zaokrouhlením by vyvolávaly nejrůznější technické problémy. V soukromé sféře se zarovnávání týká především prodejních automatů. Ve veřejném sektoru může být použito u poplatků, pokut, kolků, tedy v případech, kdy nezarovnaná částka by výrazně znesnadňovala výběr a zvyšovala administrativní zátěž.

Na rozdíl od pravidel zaokrouhlování nejsou pravidla zarovnávání upravena evropskými normami. Členské státy proto samy mohou rozhodnout, v jakých případech a v jakém rozsahu zarovnávání použít. V souladu s obecně přijatými principy při zavádění eura by zarovnávání mělo být využito pouze tam, kde je to účelné a respektovat by mělo zásadu nepoškozování občana. V žádném případě by nemělo vést k neopodstatněnému zvyšování cen.

Tato zpráva, kterou jednou ročně zpracovává Evropská komise v rámci koordinačního cyklu evropského semestru, posuzuje makroekonomickou situaci v členských zemích EU z pohledu makroekonomických nerovnováh. Opírá se o výsledkovou tabulku, v níž je pro každou zemi kvantifikována sada ukazatelů vnitřní a vnější nerovnováhy. Zkoumána je rychlost zhoršování stávajících nerovnováh i jejich kumulace v delším časovém horizontu. Cílem zprávy je identifikovat členské státy EU, které vyžadují zvýšenou pozornost kvůli rizikům makroekonomického vývoje. Pro tyto země jsou zpracovány podrobnější analýzy. Vyústit mohou do zahájení procedury při nadměrné nerovnováze. S první Zprávou o varovném mechanismu se veřejnost mohla seznámit v únoru 2012.